4. srpna 1805 – 2. září 1865
anglický matematik

William Rowan Hamilton se narodil v Dublině v rodině právnického úředníka jako nejmladší ze čtyř sourozenců. Byl velmi nadaným dítětem, již v pěti letech četl a překládal z latiny, řečtiny a hebrejštiny. V osmi letech mluvil italsky a francouzsky. Později se naučil i arabsky, persky, bengálsky, čínsky a sanskrt. V mládí přečetl Euklidovy Základy, Homérovy verše znal zpaměti a sám skládal básně, o kterých se anglický spisovatel William Wordsworth nevyjádřil příliš pochvalně, a proto se Hamilton věnoval matematice. V šestnácti letech studoval Nebeskou mechaniku od Pierra Laplace a našel v ní chybu. První škola, kterou navštěvoval, byla univerzita. Celé vzdělání získal od nadaného strýce, duchovního, Jamese Hamiltona a samostudiem. Ke studiu na Trinity College byl vybrán jako první uchazeč v pořadí ze sta dalších. V roce 1827 univerzitu dokončil a byla mu na Trinity College nabídnuta stolice astronoma. To mu bylo pouhých 22 let. Tuto funkci zastával celý život. O rok později se stal prezidentem Irské královské akademie.


William Hamilton.
Zdroj: commons.wikimedia.org. Public domain.

Během svého života napsal více než 140 vědeckých prací. Zabýval se optikou, mechanikou a aplikacemi variačního počtu, matematickou analýzou, algebrou a matematickou fyzikou. V roce 1847 zavedl pojem vektor a v letech 1835 až 1837 formálně přesný výklad komplexních čísel. Jeho největším objevem jsou kvaterniony. Jakési rozšíření komplexních čísel a vektorů. Hamiltonova kniha Základy kvaternionů má 750 stran a vyšla rok po jeho smrti. Když ho myšlenka kvaternionů napadla, byl zrovna s manželkou na vycházce z Dunsinku do Dublinu. Byl neuvěřitelným „psavcem“, každou myšlenku si zapisoval na cokoliv, co měl po ruce – do sešitu, na nehty, na vajíčko u snídaně apod. Tak i tento den si poznámky vyškrábal do kamenného mostu, po kterém právě přecházeli.

Svůj život žil skromně a zbožně. Nestaral se ani o svou vědeckou pověst ani o svou domácnost. Není proto divu, že měl nešťastná manželství a sklony k alkoholismu. Zemřel osamocen.


Zdroj: comons.wikimedia.org. Public domain.

Použité zdroje

[1] GOLDSMITH, B. Sir William Rowan Hamilton. Pokroky matematiky fyziky & astronomie, roč. 35/1990, č. 5, s. 277–279. CS–ISSN 0032–2423.

[2] JEDINÁK, D. William Rowan Hamilton – svojrázny talent. Matematika Fyzika Informatika: časopis pro výuku na základních a středních školách, květen 2005, roč. 14, č. 9, s. 573–574. ISSN 1210–1761.

Autor textu: 
Mgr. Magda Králová

Související vědci

Zadejte příjmení

Rezervace a nákup vstupenek

Recepce

Poradíme Vám s objednáním a nákupem vstupenek.