370 až 415
první matematička

Hypatia se narodila v egyptské Alexandrii mezi lety 350 až 370 našeho letopočtu v závěru řecko–římské doby. Jejím otcem byl řecký matematik a astronom Theón Alexandrijský, poslední správce alexandrijské knihovny (v roce 391 n. l. ji křesťané vypálili). Byl jejím učitelem matematiky a astronomie. Hypatia se později stala jeho spolupracovnicí a podílela se na sepsání některých jeho děl. Cestovala po různých částech řecké a římské říše a získávala další poznatky z matematiky, astronomie a filozofie.


Hypatia Alexandrijská.
Zdroj: commons.wikimedia.org. Public domain.

Podle záznamů historiků byla Hypatia nejen inteligentní, ale také neobyčejně krásná. Díky tomu měla spoustu nápadníků. Všechny odmítla, některé dost odstrašujícím způsobem. Nikdy se neprovdala. Vedla na svou dobu neobvyklý život. Působila ve veřejných věcech, byla nezávislá, praktická a ctnostná. Oblékala se do mužského roucha, které nosili učenci. Pohybovala se volně po městě a nerespektovala normy pro chování žen.

Hypatia pořádala vědecké i filozofické přednášky. Asi v roce 400 založila a vedla úzký okruh studentů z bohatých rodin. Studovala a učila díla Aristotela a Platona. Ona sama byla ateistka (bez vyznání), přesto téměř všichni její studenti byli křesťané. Byla přesvědčená o tom, že se její učení s křesťanstvím velmi dobře doplňuje. Jejím známým žákem byl jistý Synesius, z jehož korespondence se můžeme dovědět podrobnosti o Hypatii a jejím životě. Pořádala přednášky i pro veřejnost, na které chodili běžní lidé i představitelé města. V Alexandrii patřila mezi vážené a oblíbené osobnosti. Její současníci ji považovali za charismatického učitele a vážili si jejích znalostí a odbornosti.

Hypatia prý sestrojila astrolábium (přístroj k určování zeměpisných souřadnic z okamžiků průchodů hvězd stejnou výškou), hydrometr (přístroj k měření hustoty kapalin) a hydroskop (přístroj k pozorování předmětů pod mořskou hladinou). Sestavila také astronomické tabulky s výpočty poloh planet. Pokročila daleko ve studiu kuželoseček, komentovala Diofantovy, Eukleidovy, Apolloniovy a Ptolemaiovy práce. Bohužel se žádné její dílo nedochovalo.

Hypatia žila v době, kdy se hlavním náboženstvím stávalo křesťanství. Ona sama byla ateistka, ale měla řadu křesťanských studentů. Když se k moci v Římě dostal křesťan a její nepřítel Cyril Alexandrijský, ocitla se v ohnisku střetů mezi křesťany a pohany. Ani toto nebezpečí ji neodradilo od vyučování. Když projížděla městem, tak ji přepadl zfanatizovaný dav několika set Cyrilových křesťanů. Útočníci ji vytáhli z vozu, strhli z ní šaty a odvekli ji do budovy Caesareia, která byla přeměněná na křesťanský kostel. Zde ji velmi brutálním způsobem zabili: tělo jí rozdrásali ostrými hranami rozbitých střešních tašek (podle méně pravděpodobné verze ostrými mušlemi ústřic). Části těla odnesli za město na místo zvané Cinaron, kde je spálili. Její dílo bylo zakázáno. Po ní se už v celém Řecku neobjevil nikdo, kdo by pokračoval ve velké a slavné práci řeckých matematiků.

Použité zdroje

[1] KRAUS, I. Hypatie – poslední učená žena antického starověku. Rozhledy matematicko–fyzikální, 2010, roč. 85, č. 4, s. 56–63. ISSN 0035–9343.

[2] KRAUS, I. Fyzika v kulturních dějinách Evropy. Starověk a středověk. 1. vydání. Praha: Nakladatelství ČVUT, 2006. ISBN 80–01–03472–0.

[3] KRAUS, I. Příběhy učených žen: životní osudy žen, které významně ovlivnily vývoj exaktních věd, především fyziky, matematiky a chemie. 1. vyd. Praha: Prometheus, 2005, 166 s. ISBN 80-719-6308-9.

[4] ŠMÍDOVÁ, A. Něžná astronomie, Povětroň, 2005, roč. 13, č. 3, s. 12–14.

[5] EUROPEAN COMMISSION, Directorate-General for Research a [forew. Janez POTOČNIK]. Women in science. Luxembourg: Office for Official Publications of the European Communities, 2009. ISBN 978-927-9114-861.

[6] http://www.wikipedia.org/

Autor textu: 
Mgr. Magda Králová

Rezervace a nákup vstupenek

Recepce

Poradíme Vám s objednáním a nákupem vstupenek.