16. února 1514 – 1574
matematik, asistent Mikuláše Koperníka

Georg Joachim von Lauchen se narodil ve Feldkirchu na rozhraní Rakouska a Švýcarska. Do svých 14 let byl vychováván a vzděláván doma. Od roku 1533 studoval na Wittenbergské univerzitě, kde přijal toponym Rhaeticus, což je latinská podoba názvu jeho rodného regionu. Po získání titulu magistra zde působil jako profesor nižší matematiky a astronomie.

V roce 1538 získal dvouletou dovolenou a odjel do Norimberku, kde se seznámil s vydavatelem Johannesem Schonerem a knihtiskařem Johannesem Petreiem. Během pobytu v Norimberku se doslechl, že v Polsku žije člověk, který se zabývá oběhem planet okolo Slunce, byl to Mikuláš Koperník. Na Schonerovu radu odešel přímo za Koperníkem do Fromborku. Od Petreia získal vzácný dar – několik knih: Ptolemaiův Almagest vydaný v roce 1515 a latinské překlady arabských spisů Džabira ibn Affa, které vezl jako dar. Rhaeticus se brzy seznámil s Koperníkovými myšlenkami a stal se jeho věrným žákem. S Koperníkem pobýval skoro dva roky, což je dlouhá doba vzhledem k tomu, že Rhaeticus byl „kacířský“ protestant.


Mikuláš Koperník.
Zdroj: Techmania Science Center. Autor: Pavel Trnka. Under Creative Commons.

Ve Fromborku nebyla náboženská situace příliš vhodná pro vědecké bádání, a proto se oba přestěhovali do Lubavy v Prusku na biskupský dvůr Friedmana Giese. Rhaeticovi se společně se jejich přáteli podařilo Koperníka přesvědčit, aby dílo, na kterém pracoval téměř čtyřicet let, vydal. Proto v roce 1540 Rhaeticus odjel do Gdaňska, kde vydal útlou recenzi s názvem Narratio prima..., která měla upozornit učennou Evropu na příchod vynikajícího Koperníkova díla. Kniha měla velký úspěch po celé Evropě a během krátké doby se dočkala druhého vydání. Během dalšího roku pracovali Koperník a Rhaeticus na úpravách Koperníkovy knihy.

O rok později se Rhaeticus na přání vévody Alberta vrátil zpět na místo profesora Wittenbergské univerzity. Vezl si sebou i Koperníkův rukopis Nicolai Copernici Torinensis De revolutionibus orbium coelestium, libri VI (Mikuláše Koperníka toruňského O obězích nebeských sfér, 6 knih). Počátkem roku 1541 vydal trigonometrickou část Koperníkova díla s názvem De lateribus et angulis triangolorum (O stranách a úhlech trojúhelníku), kterou doplnil o vlastní tabulky sinů a kosinů (byly to první publikované tabulky kosinů). V roce 1542 Rhaeticus opustil univerzitní místo a odjel do Norinberku, aby dohlížel na tisk De revolutionibus …. Před dokončením tisku musel Norimberk opustit, protože byl jmenován profesorem na univerzitě v Lipsku. Jeho místo zaujal protestantský teolog Andreas Osiander. Ten k dílu připojil anonymní předmluvu, ve která uvádí, že hlavní myšlenky této knihy jsou hypotézy. Učinil tak bez vědomí samotného Koperníka i Rhaetica.

 Mikuláš Koperník: Nicolai Copernici Torinensis De revolutionibus orbium coelestium, libri VI

V roce 1545 Rhaeticus opět přerušil výuku a odjel do Milána, kde téměř rok studoval u Girolama Cardana. V roce 1547 vážně onemocněl duševní chorobou, ze které se zotavoval řadu měsíců. Po uzdravení pokračoval ve výuce matematiky v Kostnici a ve studiu medicíny v Curychu. V únoru 1548 se konečně vrátil zpět do Lipska, kde se stal členem teologické fakulty. Pracoval tu až do roku 1551, kdy ho otec jednoho žáka obvinil z pohlavního zneužití. Rhaeticovi nezbylo nic jiného než uprchnout, nejprve do Chemnitzu a pak do Prahy. V Lipsku mezitím proběhl soudní proces, během kterého byl odsouzen k 101 letům v exilu. V Praze zůstal Rhaeticus dva roky, během kterých studoval medicínu. Nakonec se usadil v Krakově a v Košicích jako praktikující lékař. Po zbytek života pak pracoval na trigonometrickém díle Opus Palatinum de triangulis, které bohužel nedokončil ani se šesti asistenty. Dílo dokončil až jeho žák Valentin Otho. Mělo 1500 stran a vyšlo v roce 1596. Tabulky byly používány až do počátku dvacátého století.

Rheticus byl ve spojení i s Tadeášem Hájkem z Hájku. Ten ho pravděpodobně seznámil s Koperníkovým heliocentrismem ještě před jeho první návštěvou u Koperníka. V knihovně Šimona Hájka z Hájku, jeho otce, se nacházela dvě díla o heliocentrismu. Rheticovy zájmy byly široké – astronomie, matematika, alchymie, astrologie. Není proto divu, že spolupracoval s Hájkem na knize o věštění z vrásek na čele pojmenované Aphorismorum metoposcopicorum libellus umus a vydané ve Frankfurtu v roce 1584. V roce 1563 dostal Rheticus pozvání na pařížskou Sorbonnu. Toto pozvání však odmítl a zamířil na východ. Získal pozvání od moldavského vévody Despoty na jeho dvůr. Během cesty se zastavil v Košicích a v roce 1574 zde zemřel.


Zdroj: blogs.futura-sciences.com. Public domain.

Použité zdroje

[1] JÁCHIM, F. Georg Joachim Rheticus (1514 – 1574) – významný Koperníkův pomocník. Matematika Fyzika Informatika: časopis pro výuku na základních a středních školách, duben 2004, roč. 13, č. 8, s. 505–507. ISSN 1210–1761.

[2]     NAJSER, P. Rhaeticus. Astropis, 2014, č. 4, s. 9–12. ISSN 1211-0485

Autor textu: 
Mgr. Magda Králová
Zadejte příjmení

Rezervace a nákup vstupenek

Recepce

Poradíme Vám s objednáním a nákupem vstupenek.