anglická matematička a fyzička
Mary Fairfax se narodila 26. prosince 1780 v Jedburghu ve Skotsku v domě svého strýce, kde se její matka Margaret Charters na chvíli zastavila na cestě z Londýna do Fife. Její otec byl víceadmirál britského válečného loďstva William Georg Fairfax. Po většinu času byl na moři, proto se o výchovu a vzdělání Mary starala její matka. V té době se vzděláním myslely běžné domácí práce, četba Bible a modlení. Mary strávila pouze jeden rok na internátní škole pro dívky v Musselburgh, nedaleko Edinburghu, aby se naučila číst a psát. Pro předpokládanou roli dobré manželky to mělo stačit.
Mary Somerville.
Zdroj: commons.wikimedia.org. Public domain.
Mary bylo třináct let, když poprvé studovala aritmetiku a náhodou narazila i na algebru při čtení článku v časopise pro ženy. Přesvědčila bratrova učitele, aby jí koupil nějakou matematickou literaturu pro rozvoj jejích znalostí. Mary ale chtěla mnohem víc. Naštěstí získala podporu svého strýce, který byl vzdělaným skotským duchovním. Mary se naučila francouzsky, řecky a latinsky tak dobře, že dokázala číst díla klasiků v originále. V bohaté strýcově knihovně našla Eukleidovy Základy, učebnici The Scholar´s Guide to Arithmetic, Introduction to Algebra a Introduction to Astronomy od Johna Bonnycastla.
V roce 1804 se Mary vdala za námořního důstojníka Samuela Greiga a později s ním měla dva syny. Bohužel manželství trvalo pouze tři roky, protože Samuel zemřel. Mary se i s oběma syny přestěhovala do Edinburghu. Sice byla finančně závislá na rodičích, ale zato měla spoustu volného času pro studium oblíbené matematiky, díky čemuž dokonce získala stříbrnou medaili v matematické soutěži. Brzy se prokousala i slavným dílem Isaaca Newtona Principia.
V roce 1812 se znovu vdala za svého bratrance, vojenského lékaře, Williama Somervilla. Spolu měli další čtyři děti. William své manželce nebránil v dalším studiu, ale naopak jí ho přál. Proto mohla navštěvovat v Londýně své přátele, jako byl astronom John Herschel nebo matematik Charles Babbage. S mnoha dalšími významnými vědci si dopisovala.
Se svým novým manželem se věnovala studiu geologie, shromažďovala a popisovala minerály, později se její zájmy rozšířily i o studium botaniky, meteorologie a astronomie. V létě 1825 Mary začala provádět vědecké pokusy s magnetismem. Následující rok poslala do časopisu Philosophical Transactions svoji první práci s názvem The Magnetic Properties of the Violet Rays of the Solar Spectrum. Práce byla předložena v Royal Society a sklidila kladnou odezvu. I když teorie uveřejněná v článku byla později vyvrácená, stala se Marie zkušeným vědeckým spisovatelem.
Díky tomuto úspěchu Mary přeložila Laplaceovo dílo Mécanique céleste. Chtěla, aby i širší veřejnost mohla pochopit práci velkého francouzského astronoma a matematika. Kniha vyšla v roce 1831 a Royal Society jí za tento úspěch odměnila bustou umístěnou v zasedacím sále. V roce 1832 Mary cestovala po Evropě a pracovala na své druhé knize o vzájemné souvislosti různých oborů, kterou vydala v roce 1834 pod názvem The Connexion of the Physical Science. Mimo jiné v knize diskutovala o hypotetické planetě, která ruší pohyby Uranu. Tato myšlenka se pak stala inspirací pro Johna Adamse a vedla k objevu nové planety Neptun.
Titulní list Physical Geography.
Zdroj: commons.wikimedia.org. Public domain.
Pro svůj špatný zdravotní stav odešla v roce 1838 do Itálie, kde strávila zbytek svého života. V roce 1848 vydala svou nejúspěšnější knihu - učebnici Physical Geography. Učebnice byla následující půlstoletí používána ve školách. V roce 1869 vydala dílo Molecular and Microscopic Science, které obsahuje přehled o nových fyzikálních a chemických objevech i představách o stavbě hmoty.
Mary Somerville zemřela 29. listopadu 1872 v nedožitých 92 letech na sešlost věkem. I v takto pokročilém věku začínala svůj den studiem algebry a řešením matematických problémů. Mary Somerville se už za života dostalo řady ocenění: v letech 1840 až 1857 jí nabídlo členství jedenáct italských vědeckých společností, roku 1835 byla spolu s Caroline Herschel zvolena členkou Royal Astronomical Society a od svého krále byla odměněna doživotní rentou. Rok po její smrti byla zveřejněna její autobiografie. Na její počest byla pojmenována jedna z prvních vysokých škol pro dívky na univerzitě v Oxfordu Somerville College.
Použité zdroje
[1] KRAUS, I. Příběhy učených žen: životní osudy žen, které významně ovlivnily vývoj exaktních věd, především fyziky, matematiky a chemie. 1. vyd. Praha: Prometheus, 2005, 166 s. ISBN 80-719-6308-9.
[2] EUROPEAN COMMISSION, Directorate-General for Research a [forew. Janez POTOČNIK]. Women in science. Luxembourg: Office for Official Publications of the European Communities, 2009. ISBN 978-927-9114-861.
