Věda a technika v pozadí
Vytrvalost
Dennis Kimetto (vpravo).
Zdroj: commons.wikimedia.org. Autor: Dirk Ingo Franke. Under Creative Commons.
Teorie
Postavme teď na startovní čáru slavnou želvu a zajíce, kteří vyběhnou ve stejný okamžik z téhož místa a běží po stejné cestě do cíle. Tam dorazí určitě dřív zajíc než traktor. Veličina, která by odlišila oba pohyby se nazývá průměrná rychlost. Průměrná rychlost vp se vypočítá jako
kde s je dráha a t je čas. Jednotkou rychlosti je m s–1, často se však používá jednotka km h–1. K převodu těchto jednotek můžeme použít tyto vztahy
Podle rychlosti dělíme pohyby na rovnoměrný (rychlost se nemění) a nerovnoměrný pohyb (rychlost se mění). K popisu pohybu používáme tzv. kinematické veličiny, jejichž značky pocházejí z těchto slov: spatium (dráha), velocitas (rychlost), tempus (čas).
V poklusu bychom mohli překonat celou řadu zvířat považovaných za velmi vytrvalé běžce. Špičkoví maratónci se pohybují něco přes dvě hodiny rychlostí necelých 20 kilometrů za hodinu. Velcí psi vydrží přibližně stejnou rychlost (vlastně jim vyhovuje o něco vyšší) jen pár desítek minut a pak přejdou do pomalejšího poklusu. Koně sice cválají rychleji (až 30 km/h), ale také takovou rychlost udrží maximálně pár desítek minut. Gepard sice umí dosáhnout rychlosti až 100 km/h, ale jen na pár stovek metrů. Jinými slovy, jak se prodlužuje trať, měli bychom se v průběžném pořadí posouvat výše a výše.
Čím to je? Při běhu na delší vzdálenosti máme hlavní výhodu v termoregulaci, v pocení. Většina zvířat se zbavuje přebytečného tepla dýcháním, proto musí při delším běhu rychleji dýchat. To znamená citelnou ztrátu energie. Navíc nám v běhu pomáhá Achillova šlacha, která funguje jako pružina a přeměňuje část energie z dopadu na odraz.
A jak jsou rychlí ostatní živočichové? Nejlepším vytrvalcem je vidloroh americký, u kterého patří rychlost k obranným prostředkům před predátory. Na vzdálenost 200 m dokáže vyvinout rychlost až 100 km/h, vzdálenost 1,6 km uběhne rychlostí 68 km/h a 6,4 km uběhne průměrnou rychlostí 56 km/h. Takových rychlostí dosáhne vidloroh díky velkým plicím, objemnému srdci a širokým průdušnicím.
Vidloroh americký.
Zdroj: commons.wikimedia.org. Autor: James C. Leupold. Public domain.
K měření okamžité rychlosti slouží tachometr. Jeho součástí je ohebná spojka, vedená z automobilové převodovky, která otáčí malým permanentním magnetem rychlostí úměrnou rychlosti auta. Rotující magnet je obklopen dutým hliníkovým bubínkem, který je spojen s ručičkou tachometru. Na druhé straně hliníkového bubínku je umístěn pevný železný prstenec. Při pohybu magnetu indukuje magnetické pole uzavřené mezi magnetem a železným prstencem v hliníkovém bubínku malé elektrické proudy. Ty způsobují, že se bubínek snaží rotovat. Proti tomuto pohybu působí slabá pružina. Čím rychleji se magnet otáčí, tím více se ručička tachometru vychýlí.