řecký geometr
Apollonios byl žákem prvních žáků Eukleida a mladším současníkem Archimeda. Velkou část života strávil v alexandrijském Museionu a teprve později přesídlil do Pergy. Apollonios napadl systém Archimédových oktád (velká čísla zapisoval pomocí tzv. oktád, první oktáda – 103, druhá oktáda 106 atd.) a vymyslel úlohu vedoucí k číslu s 200 tisíci číslicemi. V práci Archiméda však nepokračoval, ale navázal na eleatskou školu a na učení Eukleida a dovedl helénskou matematiku k vrcholu. Jeho epochálním dílem bylo osm knih o kuželosečkách. Změnil původní pohled na kuželosečky a rotační tělesa tím, že podal jejich nové definice. Dodnes vzbuzují obdiv pro svou úplnost. Kužel definoval jako těleso, které vznikne pohybem bodu přímky po kružnici, když je tato přímka v jiném bodě upevněna. Kuželosečky pak definoval pomocí řezů kuželu rovinou. Kuželosečky však také chápal jako geometrické místo bodů určitých vlastností. Apollonios z Pergy značně předběhl svoji dobu, když dospěl k asymptotám hyperboly. Tento objev otřásl euklidovskou geometrií hned ze dvou důvodů. Prvním byl problém nekonečna, druhým byla pochybnost o Euklidově axiómu o rovnoběžkách.
Použité zdroje
[1] COLERUS, E. Od Pythagory k Hilbertovi. Dějiny matematiky pro všechny. Přeložil J. Rey. 1. české vydání. Praha: Družstevní práce, 1941.