maďarský matematik
János Bolyai se narodil 15. prosince 1802 v Kluži v Sedmihradsku. Jeho táta Farkaš Bolyai byl profesorem matematiky, fyziky a chemie na gymnáziu. Jeho spolužákem byl Karl Gauss a Farkaš Bolyai byl prvním významným maďarským matematikem.
János Bolyai.
Zdroj: commons.wikimedia.org. Public domain.
Tragický osud nadaného matematika
Jánosovi šla matematika už od malička, proto studoval na gymnáziu, v letech 1818 až 1823 na vojenské inženýrské akademii ve Vídni a stal se důstojníkem. Po gymnáziu chtěl studovat u Gausse v Německu, ale ten na dopis jeho otce neodepsal.
Na studium na univerzitě neměla rodina peníze, proto se z Jánose nikdy nestal profesionální matematik. Celý život bojoval s nepochopením svým výsledků, což postupně vedlo k jeho chorobné nedůvěřivosti. Pomalu fyzicky i psychicky upadal a po 10 letech vojenské služby musel být předčasně penzionován. I pak se pokoušel řešit řadu matematických problémů, ale bezúspěšně.
Axiom o rovnoběžkách
Bolyai se zabýval problémem pátého Eukleidova axiomu, tj. tvrzením, že každým bodem lze vést k dané přímce právě jednu rovnoběžku. K tomuto problému ho přivedl jeho otec, který se snažil dokázat platnost pátého Eukleidova axiomu. János dospěl k nedokazatelnosti tohoto postulátu pravděpodobně roku 1823, tj. současně s ruským matematikem Nikolajem Lobačevským. Jánosův otec na něj naléhal, aby své výsledky publikoval. János tedy vše sepsal a v roce 1826 poslal svému učiteli z akademie, ten mu spis po třech letech vrátil. První tištěnou prací z neeuklidovské geometrie se tak stala Lobačevského práce.
Nakonec vyšla Bolyaiova práce o neekleidovské geometrii tiskem v roce 1832 jako dodatek k prvnímu dílu knihy jeho otce (učebnici matematiky). Práce vyšla latinsky, ale ještě v ten samý rok pořídil Bolyai německé překlad. Na synovo naléhání poslal otec tento výtisk Gaussovi k posouzení. Ten obratem odpověděl, že tuto práci chválí a že tyto výsledky už zná, ale nechtěl je publikovat.
János tento fakt těžce nesl a od té doby se datuje jeho psychický úpadek. János Bolyai zemřel 27. ledna 1860 v úplné samotě a nouzi v Muros-Vásárhely v Sedmihradsku.
Použité zdroje
[1] HAVLÍČEK, K. Sté výročí smrti Jánose Bolyaie. Pokroky matematiky, fyziky a astronomie, roč. 5 (1960), č. 3, s. 345-357.
[2] JEDINÁK, D. Sonet na počesť J. Bolyaia. Matematika a fyzika ve škole, prosinec 1978, roč. 9, č. 4, s. 264––265.
[3] Encyklopedická edice, listy, fyzici. ISBN 80–860–44–05–X.
