30. března 1811 – 16. srpna 1899
německý chemik a fyzik

 

Zjistit chemické složení věcí, které máme běžně kolem sebe není až tak složité. Jak ale zjistit, z čeho se skládá sluneční atmosféra? Robert Bunsen společně s Robertem Kirchhoffem objevili spektrální analýzu, metodu, která spolehlivě určí složení i na dálku.

Robert Wilhelm Bunsen se narodil v univerzitním městečku Göttingen. Jeho táta byl profesorem jazyků. Robert v Göttingen vystudoval chemii a v devatenácti letech se po získání doktorátu vydal za zkušenostmi do Evropy. Navštívil německou továrnu na parní stroje, v Paříži se nejvíc zajímal o lékárny a navštívil některé přednášky na École Polytechnique. Po návratu z cest vyučoval na univerzitách v Kasselu a Marburgu. Při pokusech s výbušnou kapalinou kokodylem přišel o oko, když mu do něj vlétl střep.


Robert Wilhelm Bunsen.
Zdroj: commons.wikimedia.org. Autor: C. H. Jeens. Public domain.

V roce 1851 se Robert Bunsen při pobytu ve Vratislavi setkal s Gustavem Kirchhoffem, který s ním o rok později přišel do Heidelbergu. Společně začali studovat spektrální analýzu. Nejprve Bunsen a Kirchhoff přidávali do plamene různé látky a pozorovali, jak plamen mění barvu. Ke svým pokusům potřebovali plamen s vysokou teplotou, ale sám o sobě nesvítivý, čistý. Bunsen dostal velmi jednoduchý nápad – plyn před hořením smíchal se vzduchem. Později takový hořák získal po Bunsenovi jméno (Bunsenův hořák).

Bunsen s Kirchhoffem si všimli, že černé čáry ve slunečním spektru jsou identické s emisními čarami známých plynů. A to byl první krok k vytvoření spektrální analýzy jako metody k zjišťování složení látek. Roku 1860 objevili cesium; k tomuto objevu museli zpracovat 44 t dürcheimské solanky, v níž se prvek nacházel. Stejným postupem objevili i rubidium.


Kirchhoff (vlevo) a Bunsen).
Zdroj: commons.wikimedia.org. Public domain.

Bunsen sám objevil způsob, jak určit neznámou hustotu plynu za určitého tlaku, je–li známá hustota plynu srovnávacího. Pokoušel se zdokonalit galvanické články, obměnil drahou platinu v článku Williama Grova za levnou uhlíkovou tyčinku.

Použité zdroje

[1] JÁCHIM, F. Robert Wilhelm Bunsen (1811 – 1899). Matematika Fyzika Informatika: časopis pro výuku na základních a středních školách, únor 2011, roč. 20, č. 6, s. 383–384. ISSN 1210–1761.

[2] LENARD, P. Velcí přírodozpytci. Přeložil F. X. Lánský. 2. české vydání. Praha: Vydavatelstvo Družstevní práce, 1943.

Autor textu

Autor textu: 
Mgr. Magda Králová

Související vědci

Související exponáty Techmanie

Zadejte příjmení

Rezervace a nákup vstupenek

Recepce

Poradíme Vám s objednáním a nákupem vstupenek.