americký fyzik
Josiah Gibbs.
Zdroj: commons.wikimedia.org. Public domain.
Studium
Josiah studoval v letech 1854 až 1858 na Yaleově univerzitě a v roce 1863 zde získal doktorský titul. Tři roky zde učil latinu a fyziku. I když byl později spíše teoretickým fyzikem, v roce 1866 si nechal patentovat zdokonalenou brzdu pro železniční vagony a v roce 1880 společně s Lucienem Gaulardem vyvinul z Ruhmkorfova induktoru první střídavý transformátor s otevřeným jádrem.
V roce 1866 odjel se dvěma sestrami na studijní evropský pobyt. V Paříži navštěvoval přednášky Jeana Gastona Darbouxe a Josepha Liouvilla, v Berlíně Heinricha Magnuse, Augusta Kundta a Karla Weierstrasse. Dva semestry strávil v Heidelbergu u Gustava Kirchhoffa, George Cantora, Roberta Bunsena a Hermana Helmholtze. Po návratu do USA byl v roce 1871 jmenován profesorem nově vzniklé matematické fyziky Yaleovy univerzity a působil tu až do své smrti.
Termodynamika
V roce 1873 zveřejnil svou první práci o termodynamice kapalin s názvem Graphical Methods in the Thermodynamics of Fluids. Vzápětí následovaly další práce z oblasti klasické termodynamiky – grafické metody znázornění analytických vztahů mezi dvojicemi základních stavových veličin, Gibbsovo fázové pravidlo pro fyzikální systémy, volná entalpie, Gibbsův paradox a Gibbsovo rozdělení. Zabýval se také teorií kapilarity. Přepsal do vektorové podoby Maxwellovy rovnice. Na sklonku života napsal své nejdůležitější dílo Elementary principles in statistical mechanics.
Použité zdroje
[1] PROKŠ, I. – ZAJAC, R. J. W. Gibbs stále aktuálny. K 150. výročiu narodenia. Pokroky matematiky, fyziky a astronomie, 1989, č. 5, s. 249–261.
[2] TESAŘÍK, B. Sto let od úmrtí amerického fyzika J. W. Gibbse. Matematika Fyzika Informatika: časopis pro výuku na základních a středních školách, duben 2003, roč. 12, č. 8, s. 504–505. ISSN 1210–1761.
[3] Encyklopedická edice, listy, fyzici. ISBN 80–860–44–05–X.
