belgický fyzik
Simon Stevin se narodil snad roku 1548 (možná o rok později) v Bruggách na území Flander. Byl nemanželským synem Catelyne van der Poort, dcery z měšťanského rodu. O jeho dětství toho není mnoho známo a ještě méně o jeho životě. Začínal jako berní úředník svého rodného města Brugg, ale ve 23 letech místo opustil a věnoval se cestování – Německo, Polsko, Švédsko, univerzita v Leidenu (kterou dokončil v 35 letech), působil ve vojsku prince Maurice Oranžského. Díky svým schopnostem řešit mechanické problémy se dostal až na místo vrchního dozorčího holandských pozemních a vodních staveb a podílel se na stavbě holandské sítě kanálů.
Simon Stevin.
Zdroj: commons.wikimedia.org. Public domain.
Simona Stevina můžeme nazvat prvním pokračovatelem Archimeda po Leonardu da Vincim. Své práce uveřejnil holandsky např. De Beghinselen der Weegconst, knihy byly proto přeloženy i do jiných jazyků. Studoval nauku o rovnováze sil, především ale nakloněnou rovinu. Známý je následující obrázek.
Nakloněná rovina jako perpetuum mobile.
Zdroj: Techmania Science Center. Autor: Magda Králová. Under Creative Commons.
Znázorňuje pomocí trojúhelníku nakloněnou rovinu, na které je ovinutý řetěz bez konce. Řetěz buď v rovnováze není a bude se donekonečna pohybovat (pak by to bylo perpetuum mobile) nebo v rovnováze je, a pak je ale v rovnováze i samotná část vysícího řetězu a po odstranění se neporuší ani rovnováha části ABC. Část BA řetězu je přesně vyvážena částí BC. Tento obrázek se objevil na titulní stránce jeho hlavního díla Wonder en si gheen wonder (Div, a přece ne div). Odtud také pochází zlaté pravidlo mechaniky: Co se ztratí na dráze, to se musí přidat na síle.
Kromě toho jako první zavedl rovnoběžník sil, který umožňuje graficky poskládat více sil. Studoval i rovnováhu kapalin (hydrostatiku) a odvodil zákon o rozdělování tlaku v kapalinách a zákon o tlaku na dno a dospěl také k poznatku nezávislosti tlaku na dno nádoby na tvaru a průřezu kapalinového sloupce, jenž tlak vytváří. Tento poznatek si ověřil pomocí vah, jejichž jedna miska byla dno nádoby s kapalinou, jejíž tvar se měnil. Zabýval se velikostí a směrem vztlaku, ale na rozdíl od Archimeda i jeho působištěm, tzv. metacentrem. Tyto poznatky použil při stavbě lodí.
Kromě Archimeda studoval i díla Aristotela a navázal na ně pokusem s padajícími tělesy. Vzal si dvě olověné koule, druhou desetkrát těžší než první a nechal je spadnout z výšky asi 10 m na desku. Zvuky dopadu obou koulí zazněly současně. V pokusech na něj navázal Galileo Galilei.
Pro pobavení svého okolí sestavil vůz poháněný silou větru. Na silnici mezi Scheveningenem a Pettennem (68 km) prý jezdil rychlostí až 34 km/h.
Zabýval se i matematikou. V roce 1585 vydal spis La disne (Desetina), kde psal o desetinných zlomcích a zavedení nových měr a vah založených na desetinném základu. Ve stejném roce vydal La pratique d´arithmetique (Praxe aritmetiky) o diofantických rovnicích, trojčlence, algebře a o běžných počtech. Jeho první napsanou knihou z roku 1582 se stala Tafelen van Interest (Tabulky zájmů). Tento dříve nepublikovaný rukopis byl poté užíván ve všech bankách Evropy, ale nebyl veřejně publikován, jednalo se o tajnou informaci. Stevin v této knize zavedl pravidla pro jednoduché a složené úrokování a jejich praktické použití.
Nikdo neví, kde Stevin zemřel, snad v Haagu nebo v Leidenu.
Použité zdroje
[1] JÁCHIM, F. Simon Stevin – 450 let od narození. Matematika Fyzika Informatika: časopis pro výuku na základních a středních školách, duben 1998, roč. 7, č. 8, s. 506–507. ISSN 1210–1761.
[2] KESSNER, P. – TŮMA, Z. Zajímavé otázky z fyziky I. 1. vydání. Třebíč: vydavatelství Rybníček Drahomír, 1997.
[3] LENARD, P. Velcí přírodozpytci. Přeložil F. X. Lánský. 2. české vydání. Praha: Vydavatelstvo Družstevní práce, 1943.
