americký fyzik maďarského původu
Eugene Wigner se narodil v Budapešti a začal tu studoval univerzitu. Po nástupu fašismu odešel studovat do Berlína na vysokou technickou školu a v roce 1937 odešel do USA. V roce 1938 se stal profesorem teoretické fyziky na univerzitě v Princetonu. Po válce pracoval jako ředitel Clintonovy laboratoře.
Eugene Wigner.
Zdroj: commons.wikimedia.org. Public domain.
Společně se Leem Szilardem, Edwardem Tellerem a Viki Weisskopfem se všemožně snažili přesvědčit americkou vládu o nutnosti konstrukce atomové bomby. Požádali Alberta Einsteina o napsání dopisu americkému prezidentu Rooseveltovi, v němž ho žádali o podporu svého projektu. Na univerzitě v Chicagu se pak Wigner stal jedním z vedoucích pracovníků pracujících na projektu atomové bomby. Wigner se zabýval výzkumem struktury atomového jádra, především silami působícími mezi částicemi uvnitř atomu. Prokázal, že tyto síly jsou daleko větší než např. síla gravitační či elektromagnetická, ale že působí na kratší vzdálenosti. Za příspěvek k teorii atomového jádra a elementárních částic na základě principů souměrnosti byl v roce 1963 společně s Marií Goeppert–Mayerovou a hansem Jensenem odměněn Nobelovou cenou za fyziku.
Zdroj: commons.wikimedia.org. Public domain.
Použité zdroje
[1] SODOMKA, L. Kronika Nobelových cen. 1. vydání. Praha: Knižní klub, 2004. ISBN 80–242–1058–4.
[2] WEINLICH, R. Laureáti Nobelovy ceny za fyziku. 1. vydání. Olomouc: ALDA, 1998. ISBN 80–85600–47–1.
