český fyzik a astronom
August Seydler se narodil 1. června 1849 v Žamberku, ale už za dva roky se rodina přestěhovala do Prahy. V roce 1852 zemřela matka malého Augusta na tuberkulózu. August studoval nejprve na obecní škole sv. Petra, pak pokračoval na piaristickém gymnaziu na Novém městě pražském, kde byl jeho učitelem Martin Pokorný a spolužákem Čeněk Strouhal. Po absolvování piaristického gymnázia v roce 1867 pokračoval ve studiu matematiky, fyziky a astronomie na Karlo-Ferdinandově univerzitě v Praze. Zde byl jeho učitelem např. Ernst Mach. Od roku 1869 působil jako asistent ředitele Karla Horsteina na Klementinské hvězdárně. Nebylo to pro něj úplně ideální místo. On toužil po pozorování, kdežto Horstein byl zaměřen spíše na teorii. Bylo to zřejmě proto, že se mu nepodařilo rozšířit vybavení Klementinské hvězdárny a pozorovat prostě nebylo na čem. I tak se do teoretických problémů pustil s chutí. Zabýval se výpočty drah planetek, stabilitou sluneční soustavy, řešením Keplerovy rovnice a problémem pohybu tří těles. V roce 1976 se August Seydler oženil s Annou Weyrovou, dcerou Františka Weyra. Rodinný život Augusta a Anny byl poznamenán těžkými zkouškami: první syn zemřel krátce po porodu, v roce 1883 zemřel Seydlerův bratr Karel, manželka Anna zemřela v roce 1884 v pouhých 29 letech po delší nemoci, v roce 1885 zemřela Seydlerova nevlastní matka Antonie Seydlerová, v roce 1886 jeho sestra Anna, v roce 1888 jeho otec Jan Seydler. August Seydler zůstal z celé rodiny sám. V roce 1881 se stal profesorem teoretické fyziky a po rozdělení univerzity získal ještě profesuru teoretické astronomie. V roce 1890 se znovu oženil s Marií Stehlíkovou.
Augustin Seydler.
Zdroj: commons.wikimedia.org. Public domain.
Česká univerzita neměla svou vlastní hvězdárnu, ani učební pomůcky. August Seydler v roce 1886 začal podnikat kroky k jejímu vybudování podle prvních předpokladů v Bubenečské oboře. Podobně usiloval i profesor německé části Karlo-Ferdinandovy univerzity o vybudování hvězdárny německé. Vláda smetla oba návrhy ze stolu. S tím se Seydler nesmířil a pronajal si vilu na Letné a zřídil v ní provizorní observatoř. Nakonec dotaci získal a oficiálně začal v roce 1889.
August Seydler napsal rozsáhlou učebnici Základové theoretické fyziky, která vyšla ve třech svazcích. První díl Mechanika vyšel v roce 1880, druhý díl Gravitace, elektřina a magnetismus vyšel v roce 1885, třetí díl nakonec vydán nebyl. Jde o nejúplnější dílo s fyzikálními poznatky té doby. Seydler zamýšlel vytvořit podobnou práci i v astronomii, napsal sice řadu kapitol, ale jako celek knihu nikdy nevydal. August Seydler byl vynikající pedagog, mezi jeho významné žáky patřili František Koláček, František Nušl, Václav Láska a Karel Petr. August Seydler se přátelil i s Tomášem Garigguem Masarykem a jeho rodinou. Byli sousedy ve vile Osvěta na pražských Vinohradech.
Zdravotní stav Augusta Seydlera se horšil, trpěl podobně jako jeho sourozenci i matka tuberkulózou. Postupně předal své povinnosti Františku Koláčkovi a Gustavu Grussovi. Na radu lékařů odjel koncem února 1891 do Gorice (dnes Chorvatsko). Zde však panovaly horší klimatické podmínky než v Čechách, a proto se Seydler v dubnu rozhodl odjet zpět do Čech. Během cesty se jeho stav výrazně zhoršil a musel cestu přerušit. Po návratu do Prahy již z lůžka nevstal. Zemřel v pouhých dvaačtyřiceti letech 22. června 1891 na tuberkulózu.
Zdroj: JÁCHIM, F. August, Seydler, významný astronom české části pražské univerzity. Matematika Fyzika Informatika: časopis pro výuku na základních a středních školách, 1998/99, roč. 8, s. 573–574. ISSN 1210–1761.
Použité zdroje
[1] JÁCHIM, F. August, Seydler, významný astronom české části pražské univerzity. Matematika Fyzika Informatika: časopis pro výuku na základních a středních školách, 1998/99, roč. 8, s. 573–574. ISSN 1210–1761.
[2] STROUHAL, V. – KOLÁČEK, F. – GRUSS, G. Dr. August Seydler. Časopis pro pěstování matematiky a fysiky, roč. 21 (1892), s. 193-217.
[3] VLACH, M. – KEMENNY, V. – ŠIMÁNKOVÁ, I. – VEVERKA, L. Cesty nesmrtelných. Putování po osudech a hrobech slavných českých matematiků, fyziků a astronomů. Edice popularizace MarfyzPress, 2016. ISBN 978-80-7378-312-9.
