český astronom
Jindřich Svoboda se narodil 13. července 1884 ve Volyni a chodil zde do obecné školy. V roce 1903 absolvoval gymnázium v Písku a začal studoval na filozofické fakultě Karlo-Ferdinandovy univerzity matematiku, fyziku a astronomii. Matematiku studoval u Jana Sobotky, teoretickou fyziku u Františka Koláčka a astronomii u Gustava Grusse. K němu chodil i pozorovat do observatoře a v posledním roce studia propočítal dráhu nově objevené planetky Nerthus. Výpočet předložil jako disertační práci a po úspěšném absolvování zkoušek z astronomie, teoretické fyziky a filozofie získal v roce 1908 doktorát. Protože za tehdejších poměrů se nemohl astronomii věnovat jako svému zaměstnání, tak požádal českou zkušební komisi pro učitelství na školách středních o povolení zkoušky učitelské způsobilosti z matematiky a fyziky jako předmětů hlavních. Zkoušky v roce 1909 vykonal a v dalším školním roce nastoupil jako zkušební kandidát na akademickém gymnáziu v Praze. Pak byl asistentem Františka Nušla na C. a K. české vysoké škole technické v Praze, v letním semestru 1911/12 byl pověřen suplováním přednášek z vyšší matematiky za nemocného profesora Nušla. V roce 1919 byl jmenován docentem a v roce 1924 řádným profesorem.
Jindřich Svoboda.
Zdroj: commons.wikimedia.org. Public domain.
Jindřich Svoboda se zabýval pozorováním meteoritů. Hledal a nalézal zákonitosti meteorických rojů a prokázal jejich souvislost s kometami. Své domněnky ověřil z pozorování komety P/Halley v době jejího největšího přiblížení k Zemi. Zpětným prodloužením meteorických stop nalezl polohu radiantů obou rojů (Orionidy a Aquaridy) vznikajících z této komety. Je autorem použití metody nejmenších čtverců pro potřeby výpočtů meteorických rojů. Tyto objevy publikoval už v roce 1914.
V roce 1920 byl jmenován přednostou ústavu sférické astronomie a základů vyšší matematiky, neměl ani místnosti ani laboratoře a dokonce ani stanoviště pro astronomická pozorování. Zpočátku mu bylo proto dovoleno pozorovat na soukromé hvězdárně bratří Fričů v Ondřejově. Brzy se mu podařilo prosadit výstavbu observatoře přímo na střeše hlavní budovy ČVUT. Mechanici Kozelka a Hartig vyrobili základní přístroje podle Svobodových návrhů, které byly oceněné na řadě astronomických výstav u nás i v zahraničí. Jindřich Svoboda je autorem koncepce výuky astronomie na ČVUT. Vydal dvě učebnice – Astronomie sférická z roku 1924 a Optika geometrická z roku 1930. Jedním z jeho nejvýznamnějších žáků byl jeho pozdější asistent Zdeněk Horák. V akademickém roce 1935 až 1936 byl rektorem univerzity.
V době německé okupace se aktivně zapojil do protifašistické činnosti. Pro členy skupiny pracující v ilegalitě opatřoval falešné doklady, zajistil úkryt řadě osob v psychiatrické léčebně, obstarával potravinové lístky apod. 6. června 1940 byl společně se svou manželkou zatčen a tři měsíce vězněn. Jeho už tak špatný zdravotní stav se výrazně zhoršil a krátce po propuštění 12. června 1941 zemřel. Pohřben je v rodné Volyni na hřbitově Malsička, hrob zdobí globus hvězdné oblohy. Jindřich Svoboda byl členem řady astronomických společností a nositelem francouzského Řádu důstojníka čestné legie. Paní Svobodová byla v listopadu 1941 poslána do koncentračního tábora Ravensbrück s označením „nežádoucí návrat“. Jen shodou okolností se 28. dubna 1945 dočkala evakuace a žila až do roku 1976.
Použité zdroje
[1] JÁCHIM, F. Astronom a rektor prof. PhDr. Jindřich Svoboda. Československý časopis pro fyziku, 2004, č. 6, svazek 54, s. 353–360. ISSN 0009–0700.
[1] JÁCHIM, F. Profesor Jindřich Svoboda a meteorická astronomie. Matematika Fyzika Informatika: časopis pro výuku na základních a středních školách, 2001, roč. 10, s. 505–507. ISSN 1210–1761.
[2] JÁCHIM, F. Jindřich Svoboda – zakladatel naší moderní meteorické astronomie. Astropis, 2014, č. 2, s. 15–18. ISSN 1211-0485.
[3] PROCHÁZKA, J. Za profesorem Dr Jindřichem Svobodou. Časopis pro pěstování mathematiky a fysiky. 1946, roč. 71, s. D46-D52.
