Pouť k planetám:
Jupiter

Gigant sluneční soustavy s fascinující rodinou měsíců. Největší planeta sluneční soustavy obíhá jako pátá směrem od Slunce. Jedná se o plynného obra a jako první z plynných obrů je nejblíže Slunci. Tento obr svojí hmotností převyšuje více jak dva a půl krát hmotnost všech zbývajících planet. Ze Země je Jupiter dobře viditelný na noční obloze. Stejně jako všichni ostatní plynní obři má prstence. Jupiter má také nejpočetnější soustavu měsíců v naší soustavě. Jupiter obíhá Slunce ve vzdálenosti 778 412 000 km a jeden oběh (rok) mu trvá 4 332 dní. Jeden den na Jupiteru je dlouhý 0,4 dne pozemského. Objem planety je tak velký, že by se Jupiter dal naplnit celkem 1 321 Zeměmi. Jupiter je plynná planeta. Nemá tedy pevný povrch a z většiny je tvořena plyny. Rozsáhlá atmosféra planety je tvořena z 88 % vodíkem a z 10 % heliem. Složení je tak velmi podobné Slunci a je také velmi podobné složení původního pracho-plynného oblaku, ze kterého vznikla sluneční soustava. Atmosféra je směrem ke středu planety stále hustější. Ve spodních částech dochází k tvoření takzvaného kovového vodíku. Obrovský tlak atmosféry způsobuje velký nárůst teploty směrem ke středu. Jupiter je tak slunci nejbližší těleso, které více energie vyzáří, než vstřebá. Tento fakt je umožněn již poměrně velkou vzdáleností od Slunce. Velmi zajímavá je soustava měsíců této planety. Podle údajů z roku 2017 bylo aktuálně napočítání celkem 69 měsíců. Některé měsíce jsou poměrně velké (větší, než Měsíc pozemský, nebo planeta Merkur), jiné jsou jen drobná tělesa. Mezi nejzajímavější tělesa patří Europa, která má povrch tvořený vodním ledem a pod tímto ledem je oceán kapalné vody. Dále třeba Io, což je těleso, které má největší počet sopek a díky neustále vulkanické činnosti má měsíc výrazné žluté a červené odstíny povrchu.