Pouť k planetám:
Saturn

Král prstenců a zajímavých měsíců. Saturn je v pořadí šestá planeta směrem od Slunce. Patří mezi ty vizuálně nekrásnější a to díky nejrozsáhlejší soustavě prstenců ve sluneční soustavě. Prstence jsou pozůstatkem po rozpadu jednoho nebo několika měsíců a jsou na vesmírné poměry velmi krátkodobou záležitostí. Saturn je plynná planeta, která nemá známý pevný povrch. Mohutná atmosféra planety se špatně zkoumá a lidstvo o ní zatím nemá mnoho informací. Saturn obíhá ve velké vzdálenosti od Slunce, která činí 1 426 725 413 kilometrů. Jeden oběh Saturnu kolem Slunce (rok) trvá 10 725 pozemských dní, tedy necelých třicet let. Kolem své osy (jeden den) se však Saturn otočí již za 0,44 pozemského dne. Podobně jako Jupiter, je i Saturn tvořen převážně vodíkem (75 %) a heliem (25 %). To napovídá, že si tato planeta zachovává složení a látky z dob, kdy vznikala sluneční soustava. Planety vznikaly asi před 4,6 miliardami let z velkého oblaku prachu a plynu. Čím hlouběji se noříme do nitra planety Saturn, tím více narůstá tlak a teplota. Zhruba 500 kilometrů pod horními vrstvami mraků přechází vodík do kapalného skupenství a vytváří globální oceán kapalného vodíku. Hlouběji pak vodík přechází do zvláštní formy, které se říká kapalný kovový vodík. V jádře planety může být zachováno původní kamenité jádro. Bližší informace však nejsou k dispozici. Saturn má rozsáhlou rodinu měsíců. V roce 2017 bylo známo celkem 63 měsíců, mezi které patří velká i malá tělesa. Mezi nejvýznamnější měsíce patří například Titan. Tento měsíc má na svém povrchu řeky, jezera, oceány a moře tvořené kapalným propanem a butanem. Měsíc má zároveň velmi hustou atmosféru. Dalšími zajímavými měsíci jsou třeba Enceladus s tekutým oceánem vody pod ledovým příkrovem, nebo Iapetus. Saturn má také rozsáhlou soustavu prstenců. Ty vznikly pravděpodobně srážkou několika větších měsíců, které se rozpadly do podoby prstenců. Prstence mohou během příštích jednotek milionů let zase zmizet a vytvořit měsíce.