William Henry Bragg

2. července 1862 – 12. března 1942
anglický fyzik

Víte, že se dá vyfotit atomová struktura krystalu? William Henry Bragg společně se svým synem Williamem Lawrencem objevili metodu, kdy s pomocí rentgenového záření dokázali zjistit atomovou strukturu různých krystalů.

William Henry Bragg se narodil ve Wigtonu. Jeho táta byl obyčejný farmář, ale i tak William vystudoval na Trinity College v Cambridgi a pak krátkou dobu pracoval v Cavendishově laboratoři. V letech 1886 až 1903 byl profesorem matematiky a fyziky na univerzitě v australském Adelaide, kde se zabýval problémy radioaktivity.

William Henry Bragg.
Zdroj: commons.wikimedia.org. Public domain.

William Bragg vypracoval několik teorií, které se týkaly schopnosti paprsků alfa pronikat atomy a které experimentálně za pomoci radia potvrdil. V Adelaide se mu narodil syn William Lawrence Bragg, jeho pozdější nejbližší spolupracovník. V roce 1903 se Bragg vrátil do Anglie na univerzitu v Leedsu. V roce 1912 vydal souhrnné výsledky svých předchozích výzkumů pod názvem Studies in radioactivity.

Zkoumání struktury krystalů

Pak se ve vědeckém výzkumu zaměřil na rentgenové záření, hlavně na výzkum rentgenové strukturní analýzy a rentgenovou spektroskopii. William Henry spolu se svým synem Williamem Lawrencem navázali na práci Maxe von Lauea a vypracovali experimentální metodu měření vlnových délek rentgenových paprsků, dokázali interpretovat difrakční obrazy získané při průchodu rentgenového záření krystaly.

Odvodili tzv. Braggovu rovnici, která se užívá ke stukturální analýze pomocí rentgenových a elektronových paprsků při určení vzdálenosti mřížkových rovin v krystalu. Určili strukturu řady krystalických látek a uveřejnily závěry svých teoretických úvah i výsledky měření na rentgenovém spektrometru vlastní konstrukce v knize X–rays and crystal structure. V roce 1915 za tyto výzkumy získali společně Nobelovu cenu za fyziku.

Za 1. světové války řídil W. H. Bragg výzkum akustické detekce ponorek, od roku 1915 působil na londýnské univerzitě, od roku 1923 byl ředitelem Royal Institution a současně i Faradayovy laboratoře v Londýně, v letech 1935 až 1940 byl prezidentem Royal Society.