Od dob Williama Gilberta se považovalo za samozřejmé, že elektrické a magnetické jevy mají odlišnou fyzikální podstatu a že spolu nijak nesouvisejí. Postupně se však začaly objevovat určité náznaky, které tuto představu narušovaly. Tak např. již v 17. století bylo námořníkům známo, že blesky nepříznivě ovlivňují chování lodních kompasů. V roce 1752 Benjamin Franklin zjistil, že se železný klíč při pokusu s drakem zmagnetoval, když jím prošel bleskový výboj. V následujícím roce se pak pokoušel tento záhadný jev prozkoumat v laboratoři, když nechal výboj z leidenské láhve procházet železnou tyčinkou. Podobné pokusy prováděl v roce 1758 italský fyzik, profesor turínské univerzity, Giovani Battista Beccaria. Na základě svých pokusů vyslovil hypotézu o souvislosti mezi elektrickými a magnetickými jevy. V 19. století v Anglii prováděl pokusy s působením magnetu na elektrický oblouk Humphry Davy. Přesvědčivý důkaz o souvislosti elektrických a magnetických jevů podal až Hans Oersted v roce 1820. Při své univerzitní přednášce předváděl pokus s průchodem elektrického proudu různými vodiči. Na stolku nedaleko vodiče stál stojan s magnetickou střelkou. Oersted si všiml, že když vodičem začal procházet proud, magnetka se pohnula. Když změnil směr proudu, pootočila se na druhou stranu. Po dalších pokusech prokázal, že vodič, jímž prochází elektrický proud, vytváří kolem sebe magnetické pole.
Ampérovo pravidlo pravé ruky.
Zdroj: Techmania Science Center. Autor: Magda Králová. Under Creative Commons.
Směr magnetické síly v poli okolo vodiče znázorňují magnetické indukční čáry, které mají tvar soustředných kružnic ležících v rovinách kolmých na vodič. Orientace indukčních čar závisí na směru proudu a k jejímu určení používáme Ampérovo pravidlo pravé ruky: Naznačíme uchopení vodiče do pravé ruky tak, aby palec ukazoval dohodnutý směr proudu ve vodiči, prsty pak ukazují orientaci magnetických indukčních čar. K určení směru magnetických indukčních čar přímého vodiče slouží ještě několik historických slovních pomůcek. Původní Ampérovo pravidlo: Pluje–li pevným vodičem plavec ve směru elektrického proudu, směřují k plavcově levici magnetické indukční čáry. Maxwellovo pravidlo vývrtky: Točíme–li vývrtkou (vpravo točenou) ve směru pohybu proudu v uzavřeném obvodu, postupuje vývrtka jako magnetický indukční tok. Flemingovo pravidlo: Palec, ukazovák, prostředník pravé ruky (v tomto pořadí) představují směru pohybu, pole, proudu, postaví–li se na sebe kolmo.
Velikost magnetické indukce okolo rovného dlouhého vodiče ve vzdálenosti d můžeme vypočítat pomocí Biot–Savartova zákona (někdy též Biot–Savart–Laplaceova)
nebo pro cívku o z závitech o poloměru r platí zákon ve tvaru
