Dnešní elektrotechnické výrobky dříve než jsou uvedeny na trh jsou testovány z hlediska bezpečnosti. Starší výrobky nesou označení ESČ (Elektrotechnický spolek československý – tento spolek prováděl v naší zemi testování už před druhou světovou válkou), dnešní výrobky nesou značku CE, která platí v celé Evropské unii.
Úraz elektrickým proudem může nastat tehdy, jestliže tělem nebo částí těla projde elektrický proud. K tomu může dojít v podstatě dvěma odlišnými způsoby. Jednou možností je, že se jedna ruka (nebo část těla) dotkne neizolovaného fázového vodiče a druhá ruka neizolovaného nulového vodiče. Druhou možností je, že se jedna ruka dotkne neizolovaného fázového vodiče, který má vůči zemi napětí, a druhá ruka předmětu, který má se zemí vodivé spojení. K těmto úrazům může dojít třeba tehdy, když nedbáme základní pravidla bezpečnosti práce s elektrickým proudem. Nejzákladnější pravidlo zní: Nikdy se nedotýkat vnitřních součástek elektrických spotřebičů, pokud je neopojíme od zdroje elektrického napětí.
Účinky elektrického proudu závisí na mnoha okolnostech. Střídavý proud je asi čtyřikrát účinnější než stejnosměrný proud. Nejnebezpečnější je v rozmezí mezi 50 až 100 Hz. Proud o vyšších frekvencích není tak nebezpečný, protože projde povrchem těla a nezasáhne srdce. Proto se také tento druh proudu využívá v lékařství. O fyziologických účincích rozhoduje velikost proudu a při daném napětí (tzv. dotykovém) na odporu lidského těla a přechodových vrstev (ruka – železná uzemněná tyč, noha – obuv apod.). Odpor lidského těla závisí na druhu proudu (střídavý, stejnosměrný) a na typu tkáně, tuky vedou nejhůř, svaly nejlíp. Nejčastěji se pohybuje v rozmezí 2000 – 3000 Ω podle vlhkosti pokožky.
|
Proud |
Účinky proudu |
|---|---|
|
0,001 A |
počínáme cítit lehké dráždění |
|
0,003 A |
nepříjemné dráždění v kloubech rukou a nohou |
|
0,008 A |
svaly na rukou ztuhnou, ruce lze rozevřít jen s námahou |
|
0,015 A |
nelze rozevřít ruce, nastávají křeče |
|
0,03 A |
začíná vážné nebezpečí |
|
0,1 A |
srdce nepravidelně kmitá, může nastat smrt |
Účinky elektrického proudu jsou individuální. Záleží na zdravotním stavu člověka, únavě apod. Důležité je také kterou částí těla proud prochází. Jestliže se dotkneme vodičů dvěma prsty, způsobí proud popálení dlaně. Jestliže proud projde celým tělem, může ohrozit srdce. Průběh úrazu ovlivňuje i doba působení elektrického proudu.
Dbát musíme i na tzv. krokové napětí. Jestliže leží na zemi vodič vysokého napětí, vznikne v jeho okolí spád napětí. Jestliže předpokládáme, že s každým metrem se napětí sníží o 1000 V, pak když uděláme krok je napětí mezi přední a zadní nohou úměrné tomuto předpokladu.
Metoda měření množství vody v těle je založená na měření bioelektrického odporu těla. Metoda se nazývá bioimpedance (bioelektrická impedanční analýza). Při této metodě prochází tělem slabý, pro lidské tělo naprosto bezpečný a nepostřehnutelný elektrický proud. Měření je založeno na skutečnosti, že elektrický proud prochází s menším odporem tekutinou v našich svalech než tukem. Bioelektrický odpor je závislý na množství vody v těle. Naše svaly obsahují konstantní podíl vody - 73 %. Změříme-li elektrický odpor, můžeme použít tento údaj přímo pro výpočet objemu svalové hmoty v dolních končetinách. Druh pohlaví a tělesná výška se potom používají při výpočtu celkového objemu svalové hmoty. Pokud je podíl tělesného tuku vysoký a nebo pokud je podíl svalové hmoty příliš nízký, výsledek měření tělních tekutin bude vždy příliš nízký. Množství vody v těle ovlivňují také další faktory, např. po koupeli jsou údaje nižší než normálně, po jídle mohou být údaje vyšší, během menstruace se u žen může vyskytnou rozkolísanost, ztráta tělních tekutin při nemoci nebo po tělesné námaze (sport).
Jednou z možností ochrany proti nebezpečnému dotykovému napětí ochrana polohou (předpisy omezující umístění vypínačů a spotřebičů v různých místnostech), ochrana přídavnou izolací (vodiče jsou opatřeny kryty z nevodivých materiálů), ochrana malým napětím (všude tam, kde se s elektrickým spotřebičem pracuje v nebezpečném prostředí), ochrana uzemněním (všechny kovové části, na nichž by mohlo vzniknout nebezpečné dotykové napětí, jsou vodivě spojeny se zemí) a nejdůležitější je ochrana samočinným odpojením od zdroje. Tento název v sobě zahrnuje staré názvy ochran zeměním, nulováním a napětím a proudovým chráničem. Vodič obsahuje kromě tří fázových vodičů ještě nulovací vodič, skládá se tedy ze čtyř žil. Nulovací vodič se spojuje s kovovou kostrou stroje nebo přístroje. Při poruše izolace fázového vodiče a jeho styku s kovovými částmi přístroje je na nich napětí. Jakmile jsou nulovány, vznikne mezi fázovým a nulovacím vodičem zkrat. Pojistka nebo jistič obvod odpojí a nedojde k úrazu, protože na kovových částech přístroje nezůstane delší dobu nebezpečné napětí. Nulovací vodič je spojen na mnoha místech se zemí, proto mezi zemí a nulovacím vodičem nemůže vzniknout nebezpečné dotykové napětí. V jednofázové soustavě se vedou tři vodiče, a to fázový, střední a ochranný.
Elektrická zásuvka.
Zdroj: Techmania Science Center. Autor: Magda Králová. Under Creative Commons.
Základní kroky první pomoci při úrazu elektrickým proudem: vyprostit postiženého z dosahu elektrického proudu, zahájit ihned nepřetržité umělé dýchází a přivolat lékařskou pomoc. Vznikne–li v důsledku poruchy elektrického vedení požár, přerušíme přívod elektrického proudu, k hašení použijeme nevodný hasící přístroj. Zařízení připojené ke zdroji napětí nemůžeme hasit vodou. Používáme sněhové a práškové hasící přístroje.
