Teorie
V průběhu dne je rozvodná síť nerovnoměrně zatížena. Největší výkon se odebírá v ranních a večerních hodinách, v tzv. energetické špičce, kdežto v noci je odběr menší. Proto se do výroby zapojují v různou denní dobu různé druhy elektráren. Tepelné a jaderné elektrárny pracují stále. Jejich odstavení a znovu zpuštění je velmi nákladné. Pokud je v rozvodné síti přebytek energie, pak se uskladňuje v elektrárně přečerpávací. Rychlý náběh mají elektrárny vodní a větrné, které se využívají v období energetických špiček. V závislosti na ročním období pracují elektrárny sluneční. V jiných zemích pracují ještě elektrárny geotermální. Rozhodující význam pro energetiku mají elektrárny tepelné, jaderné a vodní.
Jednotlivé zdroje elektrické energie můžeme rozlišit tzv. výkonovou hustoru (jednotka kWh/m2). Následující tabulka ukazuje, že z tohoto hlediska (a tím i z hlediska ekonomického) jsou na tom obnovitelné zdroje velmi špatně:
| druh elektrárny | výkonová hustota (kWh/m2) |
|---|---|
| větrná elektrárna | 0,13 |
| solární elekrárna | 0,25 |
| vodní elektrárna | 108 |
| uhelná elektrárna | 500 |
| jaderná elektrárna | 650 |
Spotřeba elektrické energie se mění v průběhu jednoho dne i celého týdne, odběry energie se liší i v různých ročních obdobích. Největší je v zimním období, nejmenší v letních měsících. V roce 2012 bylo minimální zatížení 12. srpna, kdy spotřeba elektrické energie byla v rozmezí 4 až 6 tisíc MW. Naopak maximální zatížení bylo 7. února a spotřeba se pohybovala v rozmezí 9 až 11 tisíc MW.
Zdroj: Techmania Science Center. Under Creative Commons.
