Věda a technika v pozadí
Obyvatelná zóna u cizích hvězd
Podívejme se na naše sousedy. Obě planety Venuše i Mars leží těsně za hranicí obyvatelné zóny. Ani na jedné se voda v kapalném stavu nevyskytuje. Na Venuši je příliš teplo, a všechny voda se vypaří, naopak na Marsu jsou velmi nízké teploty a velké teplotní rozdíly mezi dnem a nocí.
Co by se muselo změnit, abychom bez problému mohli žít na Venuši nebo na Marsu. Vše závisí na velikosti hvězdy a množství energie, které do svého okolí posílá. Hvězdy s nižším výkonem, než Slunce mají obyvatelnou zónu mnohem blíž, zatímco hvězdy větší mají obyvatelnou zónu ve větší vzdálenosti. Protože se Slunce vyvíjí, bude se i během příštích několika miliard let měnit její obyvatelná zóna. Na velikost a umístění obyvatelné zóny ale nemá vliv jen hvězda. Částečně se na tom podílí i další jevy:
- Energie z jádra planety: jádro planety je většinou žhavé a teplo z něho dokáže vyhřívat i povrch.
- Atmosféra: skleníkové plyny v atmosféře dokážou zadržet teplo a tím planetu ohřát.
- Plynný obr: teplota jádra plynných obrů je obrovská (u Jupitera dosahuje asi 10 000 °C), proto by jeho energie mohla ohřát povrch některého z jeho vlastních měsíců.
Co ale když živé organismy potřebují k životu jiné podmínky než ty běžné na Zemi? Nevadí jim žít v horkých pramenech, mrazivých jezerech, ve vysoce kyselých nebo zásaditých, slaných nebo radioaktivních místech. Tyto organismy ke své látkové přeměně nepotřebují kyslík ani jiné typy organických živin. Možným výskytem těchto organismů by mohl být Mars, Jupiterův měsíc Europa nebo Saturnův měsíc Titan. O tom se můžeme zatím jen dohadovat, ale vyloučit to nemůžeme.
Dalekohled Kepler, který obíhal až do roku 2018 po oběžné dráze kolem Země, se specializoval na vyhledávání planet u jiných hvězd. Mimo jiné našel několik planet, které leží v obyvatelné zóně. Ze zatím objevených cca 2 600 planet v obyvatelné zóně byly všechny o dost větší než Země až na planety Kepler-186f, Kepler-438b a Kepler-442b, které jsou jen o 10 % větší. V současnosti je celkový počet exoplanet podobných Zemi 49. Voda v tekutém stavu nebyla potvrzená na žádné z nich.
