18. července 1635 až 3. března 1703
britský fyzik

Robert Hooke se narodil na ostrově Wight, zpočátku byl vychováván ve Westminsteru a později v Christ Church v Oxfordu. Od roku 1653 také v Oxfordu studoval. Studoval nejdříve astronomii, částečně fyziku, rozuměl i chemii, trochu se věnoval i architektuře (postavil veřejnou nemocnici). Brzy na sebe upozornil Roberta Boyla zdokonalením jeho vývěvy. V roce 1662 přijal místo placeného experimentátora v Royal Society, na jejichž zasedáních předváděl různé pokusy. Dělal to dobře a se zájmem a když sklidil pomůcky z demonstračního stolu, dělal si pokusy sám pro sebe. Z pokusů prováděných v Royal Society vycházel při psaní díla z roku 1665 Micrographia. Kde podrobně popsal konstrukci mikroskopu a jako přílohu přidal nákresy vlastních mikroskopických pozorování. Od roku 1665 působil jako profesor geometrie na londýnské Greshaw College. Od roku 1678 byl tajemníkem Royal Society.


Nákres Hookova mikroskopu z díla Micrographia.
Zdroj: commons.wikimedia.org. Public domain.

Hooke byl všestranným fyzikem, dotkl se téměř všech tehdy známých odvětví fyziky. Zdokonalil mikroskop a dalekohled. S dalekohledem je spojen první spor s Isaacem Newtonem. Ten sestrojil zrcadlový dalekohled v roce 1668. Hooke se ale ozval, že stejné zařízení sestrojil sám už v roce 1664. Jen je kvůli morové karanténě nepublikoval. Vypracoval teorii světla, které považoval za velmi krátké příčné kmitání. Zkonstruoval vzdušnou pumpu, přístroj na měření větru, zdokonalil barometr, při pokusech se strunami přišel na to, že každému tónu lze přiřadit určitý počet kmitů struny. Stal se prvním seizmologem, uveřejnil první práci o zemětřesení, práci o kapilaritě. Objevil nepokoj – setrvačník hodinek, který umožnil jejich zmenšení a zpřesnění. Jeho jméno je spojováno s Hookovým zákonem. Ten vyšel v roce 1675 ve formě anagramu CEIINOSSSTTUV, který znamenal Ut tensio sic vis. Forma anagramu měla zajistit Hookovi prvenství.


Ilustrace blechy z Hookeovy Micrographie.
Zdroj: commons.wikimedia.org. Public domain.

Roku 1674 vydal spis Pokus zkoumat pohyb Země z pozorování v němž uvádí tři teze. Všechna nebeská tělesa vykazují přitažlivost nejen vůči svému vlastnímu středu, ale i vůči ostatním tělesům. Všechna tělesa, která se začala pohybovat rovnoměrně přímočaře, se pohybují po přímce, pokud nejsou přinucena nějakou silou opisovat kuželosečku. Přitažlivé síly jsou tím větší, čím je těleso blíže k jejich středu.

 Robert Hooke: Micrographia

Roku 1679 již jako sekretář Royal Society napsal Newtonovi dopis, v němž ho vyzýval, aby se vrátil k problému gravitace a aby o výsledcích své práce referoval na půdě Royal Society. Upozornil ho, že doposud nedokázané Keplerovy zákony mohou platit za předpokladu, že se na pohyb planety budeme dívat jako na pohyb složený z pohybu rovnoměrného přímočarého a z pohybu zrychleného směrem k působišti centrální síly. V dalším dopise z 6. ledna 1680 Newtonovi sděluje svůj názor a to, že “přitažlivost je vždy nepřímo úměrná vzdálenosti se čtvercem. Takto lze vysvětlit všechny jevy na obloze“.

Mezi Hookovy silné stránky rozhodně nepatřila sebekázeň, vytrvalost a schopnost systematicky pracovat, zejména s příslušným matematickým zázemím. Pokud se někdo jiný zabýval ve fyzice stejnými problémy jako on, dostal se do Hookeovy nemilosti pro údajné zcizování priority objevu. Není proto divu, že téměř s nikým ze svého okolí nevycházel.

Když roku 1703 Robert Hooke zemřel a Newton se stal prezidentem Royal Society, ihned se postaral o to, aby byly spáleny všechny Hookeovy portréty. Naopak Hooke ještě za svého života všemožně bojoval proti vydání Principií. I takto se projevovalo jejich nepřátelství.


Zdroj: commons.wikimedia.org. Public domain.

Použité zdroje

[1] BANÍK, I. Všestranný Robert Hooke. Matematika Fyzika Informatika: časopis pro výuku na základních a středních školách, únor 2005, roč. 14, č. 6, s. 376–377. ISSN 1210–1761.

[2] JÁCHIM, F. Dva géniové, kteří se neměli rádi. Rozhledy matematicko–fyzikální, roč. 81, č. 4. s. 23–25.

[3] JÁCHIM, F. Robert Hooke a jeho teorie gravitace. Matematika Fyzika Informatika: časopis pro výuku na základních a středních školách, 2002/2003, roč. 12. ISSN 1210–1761.

[4] Encyklopedická edice, listy, fyzici. ISBN 80–860–44–05–X.

Autor textu: 
Mgr. Magda Králová

Rezervace a nákup vstupenek

Recepce

Poradíme Vám s objednáním a nákupem vstupenek.