Vaření v mikrovlnné troubě šetří nejen čas, ale i energii. Vařit v ní můžeme zeleninu, luštěniny nebo těstoviny. Vždy je ale nutné přidat alespoň trochu tekutiny a vhodný poklop. Protože je pokrm v mikrovlnné troubě rychle uvařený, zachovává si svou nutriční hodnotu, nedochází k jeho vysoušení. Například rybí maso připravené v mikrovlnné troubě je šťavnaté a křehké. Mikrovlnka dokáže upéct koláče i drůbež, omáčky i krémy. Nelze v ní uvařit vejce natvrdo ani větší korýše (uvnitř skořápky se hromadí pára, která je pak příčinou výbuchu), upéct palačinky ani třené moučníky, nelze v ní smažit, není vhodné v ní vařit uzené potraviny, protože vysoký obsah soli by mohl způsobit vysušení pokrmu.
Mikrovlnná trouba.
Zdroj: Techmania Science Center. Under Creative Commons.
Frekvence mikrovln použitých v mikrovlnné troubě působí pouze na molekuly vody. Každá molekula vody se skládá ze dvou atomů vodíku a jednoho atomu kyslíku. Voda se řadí mezi takzvané polární molekuly, zjednodušeně řečeno část molekuly, kde se nachází kyslík je nabita záporně a část s vodíky kladně. Za normálního stavu jsou mezi sebou molekuly uspořádané právě dle polarity, zatímco při působení elektromagnetického pole se začnou uspořádávat všechny podle náboje pole. Mikrovlnné záření frekvenci 2,45 GHz je právě takové, aby nastaly takzvané oscilační vibrace molekul vody. Molekuly začnou vibrovat a pohyb znamená energii. Při tomto pohybu začnou do sebe narážet, vzniká a uvolňuje se teplo. Na všechny ostatní molekuly tato frekvence nepůsobí a rozkmitají se až po srážkách s rozkmitanými molekulami vody. Nevodiče, které neobsahující vodu, toto záření téměř nepohlcují, a proto se v mikrovlnné troubě téměř neohřívají.
Molekuly vody v mikrovlnné troubě.
Zdroj: Techmania Science Center. Under Creative Commons.
Elektromagnetické vlny v mikrovlnné troubě nemají dostatečnou energii, aby dokázaly molekuly potravin nějak pozměnit. Bylo dokázáno, že ohřevem pokrmu v mikrovlnné troubě zůstalo v některých případech v potravině více vitamínů než běžným ohřevem.
