švýcarský matematik, fyzik a kartograf
Johann Heinrich Lambert se narodil v Mülhousenu na německo–francouzském pomezí. Ve dvanácti letech zůstal doma u svého otce, aby se vyučil krejčím a zároveň pomohl uživit početnou rodinu. Do té doby získal ve vzdělání dobré základy, které pak po večerech a nocích intenzivně doplňoval samostudiem. Tato snaha mu o tři roky později přinesla první ovoce v podobě úřednického místa v železárnách v Seppois. Jeho pracovní náplň tvořily v té době běžné kancelářské práce – kaligrafická úprava písemností, účetnictví apod. Brzy si přivydělával i jako soukromý učitel. V 17 letech odešel do Basileje jako sekretář Johanna Rudolfa Iselina, vydavatele Basler Zeitung. Při této práci měl dostatek času k dalšímu studiu.
Johann Lambert.
Zdroj: commons.wikimedia.org. Public domain.
Ve dvaceti letech odešel do Churu k hraběti von Salisovi pečovat o jeho vnuka a další děti. Zde se mu naskytla jedinečná příležitost k dalšímu studiu v hraběcí knihovně. Věnoval se především matematice, astronomii, fyzice a filozofii. Stal se členem Societas Helvetica – švýcarské vědecké společnosti, pro niž prováděl meteorologická měření. Se svými svěřenci podnikl v roce 1756 vzdělávací cestu po Evropě, navštívili Göttingen, Utrecht, Haag a nakonec Paříž, kde se Lambert seznámil s Jeanem d´Alembertem. Po návratu zkončil s prací u hraběte von Salise a věnoval se výhradně vědecké práci. Usadil se na krátkou dobu v Zürichu a pak se vrátil do svého rodného města. V roce 1759 mu vyšla kniha Die freye Perspective, která svým obsahem překonala vrcholnou práci o perspektivě od Brooka Taylora. Od stejného roku žil v Augsburgu, kde našel vydavatele svých dalších knih Photometria a Cosmologische Briefe über die Einrichtung des Weltbaues (Kosmologickélisty o uspořádání vesmíru). V díle Photometria publikoval základy fotometrie, proto se po něm dnes nazývá např. Lambertům kosinový zákon, Lambertův zářič, jednotka světelného jasu (lambert), Lambert-Beerova věta atd. V díle Cosmologische Briefe jako první psal o objevu dvojhvězd, do astronomie zavedl použití fotometrie, pojmu albedo apod.
V dalších letech se podílel na geodetických měřeních mezi Milánem a Churem. V roce 1765 byl na návrh Leonharda Eulera přijat na místo stavebního rady Berlínské královské akademie věd. Během této doby zpracoval čtyřsvazkové dílo Beyträge zum Gebrauch der Mathematik und deren Anwendung (Příspěvky k použití matematiky a její aplikace). Zaměřil se na perspektivu a zpracování základů deskriptivní geometrie – použil válcové promítání; dokázal, že π je iracionální číslo; zabýval se astronomií; studoval rovnoběžky a dospěl k některým výsledkům neeukleidovské geometrie. Johann Lambert zemřel 25. září 1777 v Berlíně na tuberkulózu.
Použité zdroje
[1] BOREC, T. Dobrý den, pane Ampére. 1. vydání. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1980. ISBN 14–031–81.
[2] ČIŽMÁR, J. – SKLENÁRIKOVÁ, Z. Geometria v diele Johanna Heinricha Lamberta. 29. mezinárodní konference Historie matematiky, Velké Meziříčí, 22. 8. – 26. 8. 2008, s. 11–31 1. vydání. Praha: Matfyzpress, 2008. ISBN 978-80-7378-048-7.
[3] Dějiny matematiky a fyziky v obrazech, šestý soubor. Redigoval Jaroslav Folta. 1. vydání. Praha: Jednota československých matematiků a fyziků, 1989. ISBN 80–7015–012–2.
