Teorie
Už od malička je poznávání okolí hmatem pro nás velmi důležité. Nejen pro získání nových informací, ale také pro ověření toho, co nám sdělily ostatní smysly. Je překvapivé, co všechno se člověk naučí díky hmatu. Při osahávání tvarů a povrchů musí mozek zpracovat několikanásobně více přesných informací, než kolik jich můžeme přijmout očima, ušima, nosem či ústy.
Pro nevidomé lidi je hmat velmi důležitým smyslem. Umožňuje jim poznávat svoje okolí a mimo jiné i číst pomocí speciálního písma, které je pojmenované po francouzském učiteli Louisi Braillovi. Ten v dětství ztratil zrak a v patnácti letech vytvořil toto písmo úpravou francouzského vojenského systému Charlese Barbiera pro čtení za tmy. Braillovo písmo je příkladem binárního kódu, podobně jako dvojková soustava používaná ve výpočetní technice.
Každý znak Braillova písma tvoří mřížka šesti bodů uspořádaných do obdélníku 2×3. Bod buď obsahuje vyvíšené místo nebo ne. Tímto způsobem je možné zakódovat 64 různých znaků, včetně mezery (prázdná mřížka).
Braillovo písmo.
Zdroj: commons.wikimedia.org. Under Creative Commons.
Každý z různých kožních receptorů - tlaku, bolesti, chladu, tepla, vibrací atd. existuje v různé podobě – Ruffiniho tělísko (pro vnímání tepla), Meissnerovo tělísko (hmatové tělísko), Krauseho tělísko (pro vnímání chladu), Pacinianova tělíska (pro vnímání tlaku). Později byla objevena jiná, která byla schopna reagovat na více než jeden typ podnětu. Tyto receptory se nachází ve vrstvě kůže zvané dermis.
Hmat dosáhl největší dokonalosti u hmyzu. Švábi mají v podkolení smyslovou buňku s vlákny, která je schopná rozlišovat kmity v úseku rovnajícím se jedné stomiliontině milimetru (asi pětadvacetinásobek vodíkového atomu).
Rybám slouží jako hmatový orgán postranní čára. Ta vnímá, jak se vlny vzniklé pohybem vlastního těla odrážejí od okolních předmětů. To při pohybu v kalné vodě zabraňuje srážkám, uplatňuje se při lovu a registruje blížícího se nepřítele.
U savců, ptáků ale i u některých ryb slouží k hmatu buď tuhá peříčka nebo vousky v okolí zobáku, čenichu nebo nad očima. Vousky složí k rozlišení tlaku, vnímání otřesu a rychlosti.
Dlouhé vousy některých podzemních hlodavců zkoumají jak světlost nory, tak i kvalitu podkladu. Vodní savci, jako vydra nebo tuleni a lachtani, při lovu pod vodou mají hmatové vousy namířeny jako satelitní anténu směrem dopředu a dovedou jimi i za úplné tmy ve vodě vyhmatat kořist.
Tulení vousky.
Zdroj: commons.wikimedia.org. Autor: Joachim Huber. Under Creative Commons.
