Frank Drake.
Zdroj: commons.wikimedia.org. Under Creative Commons.
Teorie
V roce 1961 uspořádal Frank Drake a J. Peter Permen konferenci projektu SETI (Search for ExtraTerrestrial Ineligent), jehož úkolem bylo vyhledávat mimozemské civilizace. Konference se zúčastnilo několik astronomů, chemiků, biologů a inženýrů a společnými silami založili novou vědu – astrobiologii. Projekt se ale pořádně rozběhl až s rozvojem výpočetní techniky na přelomu 20. a 21. století. Hlavním technickým nástrojem projektu je radioteleskop Arecibo. Data z radioteleskopu Arecibo zpracovávají spořiče obrazovek milionů domácích počítačů (více informací o tomto programu naleznete na setiathome.berkeley.edu).
V 60. letech formuloval Frank Drake svou slavnou rovnici. Jedná se o matematický vztah, který teoreticky umožňuje určit počet komunikaceschopných mimozemských civilizací N existujících ve stejném okamžiku.
kde R* označuje přírůstek počtu hvězd v Mléčné dráze za určité období, fp podíl hvězd, které mají okolo sebe planetární systémy, ne průměrnou hodnotu počtu planet v planetárním systému, na kterých panují vhodné podmínky pro život, fl poměr z předchozích vhodných planet, na kterých se život skutečně vyvine, fi poměr z předchozího, kde život vznikl a rozvíjel se až k inteligentní formě života, fc podíl inteligentních forem života, které dosáhly schopnosti aktivní mezihvězdné komunikace a L je odhad délky existence inteligentní životní formy schopné mezihvězdné komunikace.
| R* (za rok) | fp | n | fl | fi | fc | L | |
|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Drakeův odhad | 10 | 0,5 | 2 | 1 | 0,01 | 0,001 | 10000 |
| hodnoty uváděné různými zdroji | 6 - 40 | 0,1 - 0,5 | 0,5 - 2,5 | 0,01 - 1 | 10-7 - 1 | 0,01 - 0,1 | 100 - 109 |
Vzhledem k tomu, že neznámé v rovnici určujeme pouze odhadem, je i výsledek pouhým odhadem. Podle řady kritických názorů představuje rovnice pouhý typ, který nemusí odpovídat realitě. Drakeův odhad je deset, i když civilizací může existovat i několik milionů.
O existenci celých inteligentních civilizací zatím nemáme žádné důkazy. Mohl by existovat na planetách u jiných hvězd, které se nacházejí v tzv. obyvatelné zóně (na planetě existuje voda v kapalném stavu). Ze zatím objevených cca 1 800 planet v obyvatelné zóně byly všechny o dost větší než Země až na planety Kepler-186f, Kepler-438b a Kepler-442b, které jsou jen o 10 % větší. V současnosti je celkový počet exoplanet podobných Zemi 49. Voda v tekutém stavu nebyla potvrzená na žádné z nich.
Umělcova představa planety Kepler-186f.
Zdroj: www.nasa.gov.Jinak je tomu s existencí primitivních organismů, které jsou schopné přežít v extrémních podmínkách horkých pramenů, mrazivých jezer, ve vysoce kyselých nebo zásaditých, slaných nebo radioaktivních místech. Ke své látkové přeměně nepotřebují kyslík ani jiné typy organických živin. Možným výskytem těchto organismů by mohl být Mars, Jupiterův měsíc Europa nebo Saturnův měsíc Titan.
