Než vznikne jakákoli stavba, je nutné ji do detailů naplánovat, zpracovat obsáhlou dokumentaci pro stavební povolení. To je úkolem projektanta. Hlavním nástrojem projektanta bylo rýsovací prkno, dnes už je to spíš počítač a vhodný program.
Stavba domu
Rodinný dům je menší stavba, ve které bydlí lidé. Může být buďto samostatně stojící nebo například dvojdomek nebo čtyřdomek.
Základní částí každého domu jsou základy, obvodové stěny a střecha. Ve stěnách jsou umístěna okna a dveře. Základy bývaly kamenné, dnes se obvykle staví z betonu, stěny z hlíny, cihel, dřeva, kamene nebo betonu. Střechu tvoří dřevěný, ocelový nebo betonový krov a krytina – došek, šindel, tašky, břidlice nebo plech. U moderních domů se používá izolace, proti vodě a vlhkosti u sklepů a základů, a tepelná izolace u obvodových zdí, střech, oken a dveří. Součástí každého domu jsou také rozvody a instalace (elektřina, voda, plyn, odpady, topení, vzduchotechnika).
Jak budou vypadat domy budoucnosti? Třeba tak, že stěny budou natřeny fotoaktivní nátěry, které budou čistit vzduch a sami sebe od bakterií, virů a rakovinotvorných zárodků, dům bude odolný proti vlhkosti. Nebo se budou domy tisknout na 3D tiskárnách. To není až taková hudba budoucnosti. Již dnes se např. v Číně podařilo na 3D tiskárně vytisknout celou vesničku s deseti domy. Tiskárna měla obří rozměry, je 150 m dlouhá, 10 m široká a 6 m hluboká, a jako materiál byl použita náplň z betonu a recyklovaného stavebního a průmyslového odpadu. Tiskárna tiskne jednotlivé díly, ze kterých se domek montuje.
Stavba mostu
Mosty patří mezi dopravní stavby a slouží pro pěší, železniční a silniční dopravu. Mohou být postaveny přes řeky, přehrady, jezera, moře nebo terénní překážky (údolí, rokle). V současnosti se jako most označuje překlenutí delší než dva metry, kratší se označuje jako propustek. Podle konstrukce pak mosty dělíme na konzolové, visuté, obloukové, zavěšené, trámové a pohyblivé.
Karlův most patří mezi obloukové mosty. Zdroj: commons.wikimedia.org. Under Creative Commons.
Prvními mosty byly kmeny stromů, které spadly přes malé říčky. Později se člověk přírodou inspiroval a sám pomocí kmenů přemosťoval řeky na místech, kde byla stezka. Mosty s klenbami znali už v římské říši. Velký rozmach pak stavba mostů zaznamenala s rozvojem železniční dopravy. Materiálem na stavbu mostů bylo nejprve dřevo, pak kámen a cihly, litina a ocel, a v současnosti beton, železobeton a předpjatý beton.
Stavba přehrady
Přehrada nebo také přehradní hráz je vodní dílo, které přehrazuje řeku nebo potok a zadržuje vodu. Přehrada slouží jako zásobárna vody, k výrobě elektrické energie, k ochraně před povodněmi a částečně i k rekreaci a vodním sportům. Stavba přehrady má i svá negativa – brání přirozené migraci ryb a dalších vodních živočichů a většinou ovlivňuje mikroklima ve svém okolí.
První přehrady stavěly už Egypťané v době před 5000 lety na řece Nilu. První moderní přehradou byla Hooverova přehrada na řece Colorado v USA postavená v roce 1936.
Nejvyšší betonová hráz v Česku – vodní nádrž Orlík. Zdroj: commons.wikimedia.org. Under Creative Commons.
Rozlišujeme dva typy hrází – zemní a železobetonovou. Zemní hráz je buď sypaná, naplavovaná nebo balvanitá. Železobetonová hráz je buď gravitační, pilířová, členěná, klenbová apod. Nejpoužívanějším typem hrází v Česku je hráz zemní – sypaná, která je postavená z rozdrcených materiálů (zemina, písek, štěrk, …) a z kusů kamenů na zpevnění hráze. Staví se tak, že se postupně naváží materiál a pomocí zemních válců a bagrů se udusává a prolévá betonem. Sypanou hráz mají např. přehrady Lipno, Horní Bečva, Slezská Harta, Dalešice (nejvyšší sypaná hráz v Česku a druhá největší sypaná hráz v Evropě), Hostivař atd.
Dobrými staviteli nejsou jen lidé. Velké stavby dokážou postavit termiti bojovní (Macrotermes bellicosus), jejichž termitiště může být vysoké až 8 metrů, uvnitř je důmyslný systém chodeb a odvětrávání. Jako stavební materiál jim slouží rozžvýkané dřevo, vlastní trus, hlína i zbytky těl mrtvých jedinců. To vše slepí slinami. Kolonie můžou mít až 8 milionů jedinců. Ale ani mravenci lesní (Formica rufa) nejsou ve svých stavbách pozadu. Mraveniště v českých lesích může být vysoké až dva metry, ale další dvě třetiny jsou schované pod zemí.
Dvě termití katedrály.
Zdroj: commons.wikimedia.org. Autor: Ray Norris. Under Creative Commons.Velmi dobrými staviteli jsou také bobři, kteří na menších řekách, jezírkách a tůňkách staví bobří hrady, které mohou mít až 10 m v průměru a vystupují až 2 metry nad hladinu. Mají většinou dva vchody umístěné pod vodou a ve středu hradu jedinou místnost, která slouží jako hnízdo. Místnost bývá dva metry dlouhá a 0,6 metrů vysoká, podlaha je vždy nad vodní hladinou. Bobři se o své hrady dobře starají, opravují je a vylepšují. Většinou vydrží pro několik generací. Kromě hradů budují bobři i hráze, někdy i systémy hrází, které jim pak zaručují dostatečnou a stabilní hladinu vody u hnízda. Byly zaznamenány hráze delší než 600 m. Hráze i hrady staví ze stromů o průměru až jeden metr, které si sami kácí svými řezáky.
