Citlivost lidského oka při vidění osvětlených předmětů se pohybuje v rozmezí od 10–7 do 105 lx, jeho schopnost adaptace na různou intenzitu osvětlení je velmi rozsáhlá. Veškeré změny intenzity osvětlení při práci působí na člověka velmi rušivě, často vedou ke změně pracovního rytmu a dokonce i ke krátkodobému přerušování práce. Prostorové vidění se při nízké intenzitě osvětlení sníží a může i úplně vymizet. Základní podmínkou dobrého vidění a bezpečné práce je dobré osvětlení pracoviště, pro které platí tyto zásady: světlo nesmí oslňovat; rozhraní mezi stínem a světlem musí být plynulé a při práci si nesmíme stínit.
Zraková únava může mít řadu příčin – nedostatky v osvětlení, které vedou k oslňování, práce spojené s přetěžováním akomodace, zejména u lidí s vadami zraku. Jejím projevem je např. pálení očí, pocit horka, bolest. Mohou se objevovat deformace zrakového vnímání, např. písmena v textu jsou rozmazána a obklopena barevnými třásněmi, v zorném poli se pohybují černé skvrny. Příznakem velké únavy je dvojité vidění, diplopie. Zraková únava může být doprovázena bolestmi hlavy, různých svalů v obličeji, mohou být zarudlé spojivky. Zjištění příčin zrakové únavy není snadné. Vyskytují–li se obtíže jen u některých jedinců, mohou být příčinou nezkorigované zrakové vady.
Oslnění ruší nebo zhoršuje až znemožňuje vidění. Podle své závažnosti rozlišujeme rušivé oslnění narušuje pohodu tím, že rozptyluje pozornost a znesnadňuje soustředění; omezující oslnění již zatěžuje rozeznávání podrobností a zhoršuje vidění a oslepující oslnění je tak intenzívní, že znemožňuje vidění někdy i na delší dobu poté, co jeho příčina zanikla. K oslnění dochází tehdy, je–li v zorném poli jas, na který je adaptace mimo fyziologické možnosti zraku nebo je–li sítnice nebo její část vystavena většímu jasu, než na jaký je adaptována.
Člověka neovlivňuje jen intenzita světla, ale i barva světla a prostředí. Barva prostředí ovlivňuje myšlení, náladu, jednání a práci člověka, zvyšuje zrakový výkon a zlepšuje vizuální orientaci, rozeznávání a viditelnost. Nevhodná barevnost může způsobit únavu zraku, zhoršení nálady, nervozitu, snížení výkonu člověka a jakosti jeho práce.
Teplé barvy (červená, oranžová, žlutá) vyvolávají dojem tepla, zvyšují činnost vegetativního systému organismu, povzbuzují až vzrušují. Jsou vhodné do prostoru, kde je malá fyzická zátěž člověka a kde je relativně krátká doba pobytu. Studené barvy (modrá modrozelená, zelená) vzbuzují dojem chladu, snižují činnost vegetativního systému organismu, uklidňují, poskytují úlevu zraku, podporují soustředění. Jsou vhodné do prostoru s vyšší teplotou, kde je vyšší fyzická námaha člověka a doba pobytu poměrně dlouhá. Čitelnost a rozeznávání určitých detailů se zlepší, nachází–li se jejich barva v určitém kontrastu k barvě pozadí. Pro zrakově náročné práce jsou vhodné pastelově zelené odstíny, na desky stolů, zástěny, stěny; zeleným pozadím se zvýší rychlost čtení textu nebo rozeznávané detaily. Nejméně vhodná je žlutá.
