Teorie
Vůbec první vozítko vezla Luna 17, která odstartovala z Bajkonuru 10. listopadu 1970. Nesla automat Lunochod 1, který byl vypuštěn 17. listopadu 1970. Během svého působení (10,5 měsíce) ujelo vozítko vzdálenost 10 540 m, předalo 20 000 fotografií a 25 chemických rozborů. Program měl pokračování ve vozítku Lunochod 2, který vysadila sonda Luna 21 dne 15. ledna 1973 u jižního okrajového valu kráteru Le Monnier na západním okraji pohoří Montes Taurus. Lunochod 2 pracoval 4,5 měsíce, pořídil kolem 80 000 snímků a ujel 37 km. Lunochod 3 se na Měsíc nikdy nedostal a je umístěn v Lavočkinově muzeu v Chimki.
Lunochod 3 v Lavočkinově muzeu.
Zdroj: commons.wikimedia.org. Public domain.
14. prosince 2013 sjelo z čínské sondy Chang´e 3 lunární vozítko s názvem Nefritový králík. Na vozítku se druhý lunární den zasekl sluneční panel, který chránil citlivou elektroniku.
První marsovské vozítko nesla na palubě sonda Mars Pathfinder, který odstartoval 4. prosince 1996 z floridské základny Cape Canaveral Air Station, k Marsu dorazila 4. července 1997. Cesta dlouhá 497 mil. km trvala 212 dní. Sonda přistála v Ares Vallis v plánované oblasti. Po aerodynamickém brždění byl odhozen tepelný štít a sonda dále sestupovala na padáku. Ve výšce kolem 250 m se nafouklo šest kulovitých vaků o průměru 90 cm, které sondu zcela obalily. Necelých 100 m nad povrchem Marsu se zapálily tři malé motory na tuhé pohonné látky, které pád sondy téměř zastavily. Pak se přesekla lana padáku a Mars Pathfinder dokončil zbývající cestu volným pádem. Náraz byl utlumen nafouknutými balony. Po dopadu se sonda odrazila zpět do výšky asi 15 m a po dalších šestnácti skocích a dvou a půl minutách kutálení se zastavila asi kilometr od místa prvního kontaktu. 6. července bylo vysazeno na povrch vozítko Sojourner o hmotnosti 10,6 kg. Sonda nesla dvojici televizních kamer, soupravu meteorologických přístrojů na měření teploty a tlaku vzduchu, spektrometr na chemickou analýzu hornin. Spojení se sondou se ztratilo 27. září 1997. Nejvýznamnějším vědeckým výsledkem bylo zjištění, že údolím Ares skutečně v dávné minulosti proudila voda.
Vozítko Sojourner.
Zdroj: commons.wikimedia.org. Under Creative Commons.
7. a 10. června 2003 odstartovaly z mysu Canaveral dvě kosmické sondy s marsovskými vozítky na palubě. Každé váží 185 kg a jména a místa přistání byla vybrána až během letu. Vozítka přistála v lednu 2004 na opačných stranách Marsu; Spirit v kráteru Gusev a Opportunity dohopsal do kráteru na Meridiani Planum, kde kdysi zřejmě vyvěraly minerální prameny. Rychlostí 40 m za den zkoumají své okolí. U Spiritu se za několik dní po přistání objevila softwarová porucha, která vozítku dovolila jen pípat na znamení, že žije. Tento problém se podařilo vyřešit. Problémy se nevyhnuly ani druhému vozítku. Opportunity 26. dubna 2006 uvízl v závěji písku a zcela se ho podařilo osvobodit až po dvou měsících. Vozítko Spirit v roce 2008 mělo za sebou 7,5 km cest po Marsu a více než 100 000 snímků. Jedno z jeho kol se zablokovalo a neotáčelo se. Což se překvapivě ukázalo jako výhoda. Spirit nepohyblivým kolečkem ryl do Marsu brázdu, ve které objevil formu podobnou křemičitým usazeninám, které se na Zemi vyskytují v blízkosti horkých pramenů. Postupně přestalo pracovat Spiritu i další kolečko. Proto bylo celé vozítko nepohyblivé a věnovalo se jen stacionárnímu výzkumu. Mise Spiritu byla v květnu 2011 ukončena. Původně byla plánovaná životnost obou vozítek jen 90 solů (marsovských dnů). Spirit pracoval 2623 solů. Místem jeho posledního odpočinku se stala plošina Home Plate. Opportunity pokračuje ve svém pohybu a výzkumu, ujel už 18 km. Jako retranslační stanice pro obě vozítka slouží sonda Mars Odyssey.
NASA vyslala 26. listopadu 2011 robotické vozítko Curiosity spolu se sondou Mars Science Laboratory k Marsu. Přistálo v kráteru Gale v jižní rovníkové oblasti. Přistání probíhalo vzhledem k velké hmotnosti vozítka jiným způsobem než u předchozích. 6. srpna 2012 se přešlo z přeletové dráhy k sestupu na povrch. Po zpomalení vystřelila sonda padák a po chvíli i tepelný štít. Sestup Curiosity k marsovskému povrchu se podařilo natočit kameře umístěné na Mars Reconnaissance Orbiter. Asi 2 km vysoko se od ochranné obálky podáku oddělil létající jeřáb s připojenou Curiosity, zapnul raketové motory a klesal k povrchu. Asi ve výšce 20 m začalo spouštění Curiosity na lanech pod jeřáb. Došlo k vyklopení podvozku a rover měkce přistál na kola. Jeřáb poté zvýšil tah motorů a odletěl havarovat asi 600 m dál. V únoru 2013 došlo k uspání hlavních systémů. Naštěstí má Curiosity dva identické počítače a technikům se podařilo zprovoznit počítač B.
