Teorie
Přestože si je člověk schopen uvědomit i signály netrvající déle než 0,02 s, jeho reakce je pomalejší. Dobu reakce měří reaktometrie. Reakční doba lidí se pravděpodobně prodlužuje. Nyní se pohybuje okolo 0,25 s, ale před 100 lety byla pod 0,2 s.
Reakční doba na zrakový a sluchový vjem je rozdílná. Oko má ale oblasti vidění s různou rozlišovací schopností, proto se rozlišuje centrální a periferní vidění. Centrální vidění zahrnuje zorný úhel jen několik stupňů s nejvyšší ostrostí vidění. K optimálnímu využití tohoto vidění je třeba neustále měnit směr pohledu. Reakční doba po startovním výstřelu je 0,1 až 0,25 s. Reakční doba na sluchový podnět je tudíž kratší než na zrakový. Reakční dobu lze také trénovat.
Celková reakční doba pak závisí na úhlu zaměření pohledu a pohybuje se od zhruba 0,4 do 1,5 s. U trénovaných řidičů může být nižší a naopak u rozptylovaných řidičů vyšší. Vždy záleží na pozornosti řidiče, jeho věku, fyzické kondici a dalších faktorech - alkohol, stimulující léky, resp. drogy, trénink, apod. Do reakční doby se však nezapočítává doba prodlevy a náběhu brzd.
Velmi důležitá je reakční doba v bojových sportech, ale především při řízení vozidel, kde může rozhodovat o životě a smrti. Během reakční doby se auto stále pohybuje s nezměněnou rychlostí! Přitom urazí dráhu s = vt, kde v je rychlost vozidla a t je vaše reakční doba. Doba prodlevy brzd, která uplyne od okamžiku kontaktu řidiče s brzdovým pedálem do doby, kdy brzdy začínají účinkovat, závisí na typu brzd. Jestliže obě auta jedou stejnou rychlostí a potřebují stejnou vzdálenost, aby mohla bezpečně zastavit, pak minimální vzdálenost je rovna součinu rychlosti auta a reakční doby plus doba prodlevy brzd auta. Nesmíme zapomínat, že auto ujede další vzdálenost při brzdění, ale náraz už nemusí být tak silný.
Výzkumy prokázaly, že řidič jedoucí v autě s příliš hlasitou hudbou má o 0,16 sekundy delší reakční dobu. Při rychlosti 100 km/h to znamená, že takový řidič zastaví o 4 metry dál!
