Teorie
Zkuste si podržet před očima prst a střídavě zavřít levé a pravé oko. Z těchto dvou rozdílných obrazů, které každé oko vidělo z jiného úhlu, vzniká v mozku prostorový vjem. Naše oči jsou od sebe vzdálené přibližně 6,5 cm, což nám umožňuje vidět prostorově do vzdálenosti několika metrů. Předměty v dálce vidí obě oči prakticky ze stejného úhlu, a splývají nám proto do jedné roviny. V mozku vzniká prostorový vjem. Kdybychom se dívali jen jedním okem, neviděli bychom plasticky. Sice bychom podle velikosti předmětů odhadli jejich vzdálenost, ale úplně stejně by se nám jevila například plochá tapeta s natištěným obrazem. O nutnosti mít obě oči se přesvědčíte následujícím pokusem: vezměte si dvě ořezané tužky a rychlým pohybem přibližte k sobě oba hroty. Když budete mít otevřené obě oči, tak to nebude problém. Úkol bude daleko těžší ne-li nemožný, když budete koukat jen jedním okem.
Vidět prostorově obrázek nakreslený na papíru můžeme díky stereoskopickým cvičením. Zde jsou obrázky převzaté z knihy [PERELMAN, J.I. Zajímavá fyzika. Praha: Naše vojsko, 1952.]. Úspěch se dostaví teprve po určitém nácviku. Obrázek přibližujte a vzdalujte od očí, dokud nenaleznete vhodnou vzdálenost. Je dobré mít dostatečné osvětlení. První obrázek představuje pár černých bodů. Držte jej před očima a několik vteřin nespouštějte z očí mezeru mezi oběma skvrnami; přitom vyviňte takové úsilí, jako byste chtěli rozeznat předmět vzdálenější, za obrázkem. Brzo uvidíte už ne dva, ale čtyři kroužky. Ale potom krajní body daleko odplynou, vnitřní se sblíží a nakonec splynou. Totéž proveďte s druhým obrázkem.
Pokud Vám další dva obrázky splynou, pak uvidíte vnitřek duté roury.
Na dalším obrázku jsou ve vzduchu se vznášející tělesa.
Další obrázek ukazuje dlouhou chodbu kamenné budovy nebo tunel.
A poslední obrázek ukazuje pohled na moře.
Stereoskopického vidění je schopen nejen člověk, ale i mnoho zvířat. Jsou to ta zvířata, která mají obě oči umístěny na přední straně hlavy podobně jako člověk. Patří většinou mezi predátory a schopnost stereoskopického vidění jim umožňuje dobrou orientaci při lovu. Druhá skupina zvířat, většinou sem patří býložravci, má oči umístěné na stranách hlavy. Mají široké zorné pole, díky němuž si včas všimnou blížícího se nebezpečí, ale přicházejí o možnost prostorového vidění.