Zahříváme–li kapalinu nebo plyn, tak se rozpíná a její hustota se zmenšuje. Studenější kapalina nebo plyn má větší hustotu a vrstvy této tekutiny klesají podle Archimédova zákona dolů. Tím vytlačují teplejší vrstvy tekutiny vzhůru. Proudící tekutina přitom přenáší energii z teplejších míst do míst studenějších.
Princip vzniku proudění.
Zdroj: Techmania Science Center. Autor: Magda Králová. Under Creative Commons.
Tepelná výměna prouděním má v přírodě i v technice široké uplatnění. Vysvětlujeme pomocí ní řadu dějů v ovzduší, které ovlivňují vývoj a průběh počasí. Prouděním můžeme také vysvětlit tah komínů. Pro rychlejší ohřátí nebo ochlazení látky se v technice často používá nucené proudění, které je vyvoláno vnějšími silami. Příkladem je ochlazování automobilového motoru proudící vodou, chlazení počítače ventilátorem apod.
Zajímavost z geofyziky:
Důležitou roli v oceánech hrají proudy. Vznikají díky především díky větru a rozdílné hustotě vody. Vítr tlačí masy vody určitým směrem (driftové proudění), pak je někde vody přebytek a někde nedostatek. Rozdíly v hustotě vody jsou dány změnami teploty a slanosti vody. Lehká voda stoupá vzhůru k hladině, hustá voda klesá do hloubek, čímž vznikají vertikální proudy. Hustota mořské vody stoupá s ochlazováním vody a vyšším obsahem soli.
Důležitou roli v oceánech hrají proudy. Vznikají díky především díky větru a rozdílné hustotě vody. Vítr tlačí masy vody určitým směrem (driftové proudění), pak je někde vody přebytek a někde nedostatek. Rozdíly v hustotě vody jsou dány změnami teploty a slanosti vody. Lehká voda stoupá vzhůru k hladině, hustá voda klesá do hloubek, čímž vznikají vertikální proudy. Hustota mořské vody stoupá s ochlazováním vody a vyšším obsahem soli.
Číst dále
Autor textu
Autor textu:
