20. února 1860 – 3. srpna 1922
český matematik

Matyáš Lerch se narodil 20. února 1860 v Milínově v rodině zemědělského dělníka. V šesti letech spadl z půdy a utrpěl vážný úraz levé nohy, která mu pak zůstala ochrnutá v koleni, takže musel chodit s pomocí berlí. Kvůli úrazu nastoupil do obecné školy v Sušici až v devíti letech, ale brzy se projevilo jeho nadání. Po skončení měšťanské školy nastoupil na krátkou dobu v továrně Františka Scheinosta v Sušici jako úředník. Pro špatnou finanční situaci rodiny byla úřednická kariéra lákavá, přesto se ale rozhodl pro další studium. Složil úspěšně přijímací zkoušky a postoupil hned do pátého ročníku reálného gymnázia v Plzni. Pro spor s katechetou musel přestoupit na reálku v Rakovníku, kde ve dvaceti letech odmaturoval. Už během středoškolského studia se Lerch věnoval matematice. Samostatně studoval dostupné učebnice a dokazoval tvrzení v nich obsažená. Po prázdninách 1880 nastoupil na C. a K. české vysoké škole technické v Praze jako řádný posluchač stavebního inženýrství. Poslouchal přednášky Eduarda Weyra a chodil na univerzitní přednášky Františka Studničky. Jeho cílem bylo stát se učitelem. Po absolvování techniky chtěl složit učitelskou zkoušku. Ve třetím ročníku se dozvěděl, že pro svou tělesnou vadu by nesplnil zdravotní podmínky, proto studia zanechal a přestoupil na univerzitu, kde se plně věnoval matematice pod vedením Františka Studničky.


Matyáš Lerch.
Zdroj: commons.wikimedia.org. Public domain.

V dalším školním roce získal stipendium 800 zlatých, a tak na jeden rok odjel do Berlína ke Karlu Weierstrassovi. Ze svých spolužáků nejčastěji jmenoval Sofii Kovalevskou. Už během studia publikoval v časopise Časopis pro pěstování mathematiky a fysiky. V roce 1884 předložil Královské české společnosti nauk Příspěvek k nauce o množinách bodů v rovině inspirovaný pracemi George Cantora. Je to vůbec první česky psaný článek z oblasti teorie množin. Lerch pravděpodobně vytvořil novotvar množina, namísto dříve používaného pojmu množství. Pak se zaměřil na matematickou analýzu a navázal kontakt s Charlesem Hermiteem. Toho si získal jistým výpočtem, který pak Hermite citoval ve svých přednáškách. Pomáhal mu také s uveřejněním článků v zahraničních časopisech, např. už v sedmadvaceti letech publikoval v Acta mathematica.

Po návratu z Berlína v roce 1886 se stal soukromým docentem C. a k. české vysoké školy technické v Praze a krátce nato i mimořádným členem Královské české společnosti nauk. Během této doby vedl rozsáhlou publikační činnost, která mu zajistila evropský věhlas. Soukromým docentem mohl být deset let, a tak v roce 1896 začal řešit existenční problémy. Živil se dokonce jako pojišťovací matematik zemské pojišťovny fondu císaře Františka Josefa I. V Čechách ani v Rakousku se pro něj nenašlo vhodné univerzitní profesorské místo, proto v roce 1896 na přímluvu Hermitea přijal profesuru ve švýcarském Freiburku na právě založené univerzitě. Přednášel i vedl cvičení v německém i francouzském jazyce. V té době měl již 110 publikovaných článků v českých i zahraničních odborných časopisech. Díky Hermiteovu doporučení mu byla udělena zlatá cena Académie des Scientes a díky této ceně mohl kandidovat na členství v Académie des Scientes společně s I. Dedekindem, Il. Gordanem, Davidem Hilbertem a Emmy Noether. Hermite a Lerch se setkali i osobně v srpnu 1893 a na podzim 1896. Za rok po příjezdu do Švýcarska za ním přijela jeho čtrnáctiletá neteř, která mu vedla domácnost. Aby ji zabezpečil, tak se s ní v roce 1921 oženil. V roce 1899 Lerch absolvoval bolestivou operaci, při které mu byla narovnána noha, mohl odložit berle a chodit jen o holi.


Matyáš Lerch při přednášce.
Zdroj: www.muni.cz. Public domain.

Po deseti letech mu vypršela pracovní smlouva ve Freiburku a shodou okolností se na C. a k. české technické vysoké škole Františka Josefa v Brně uvolnila profesorská stolice. 8. října 1906 byl jmenován řádným profesorem na této škole. 29. srpna 1920 byl jmenován prvním profesorem matematiky na Masarykově univerzitě v Brně. I když výuka na přírodovědecké fakultě začala až se školním rokem 1921/22, přesto měl spoustu práce – zařizoval místnosti, nábytek a knihovnu. Ještě na podzim 1920 také ohlásil přednášky. Ve své matematické praxi se věnoval speciálním funkcím a nekonečným řadám. Nikdy nevydal žádnou učebnici a k tomu jednou řekl: "…český národ neměl pro mne místa na svých vysokých školách, když byl jsem ve vědeckém vzrostu, nu a já nemám proň učebnice na sklonku své vědecké činnosti.“ [2] K jeho cti je třeba dodat, že dvě učebnice zůstaly v rukopisech v jeho pozůstalosti. Matyáš Lerch zemřel o prázdninách 1922 v Sušici, když jeho cukrovkou oslabené tělo nezvládlo zápal plic způsobený koupáním v Otavě.

Použité zdroje

[1] BINDEROVÁ, R. O Matáši Lerchovi. Učitel matematiky, leden 2003, roč. 11, č. 2 (46), s. 97–104. ISSN 1210–9037.

[2] ČUPR, K. Prof. Matyáš Lerch. Časopis pro pěstování mathematiky a fysiky, 1923, roč. 52, s. 301–313.

[3] FUCHS, E. Matyáš Lerch. Pokroky matematiky fyziky & astronomie, roč. 48/2003, č. 1, s. 50–62. CS–ISSN 0032–2423.

[4] Encyklopedická edice, listy, matematici. ISBN 80–860–44–05–X.

Autor textu: 
Mgr. Magda Králová

Rezervace a nákup vstupenek

Recepce

Poradíme Vám s objednáním a nákupem vstupenek.