25. září 1644 – 19. září 1710
dánský matematik a astronom

Ole Christensen Rømer se narodil v Åarhusu v rodině rejdaře a obchodníka Christena Pedersena. Jeho otec si změnil příjmení podle své rodné obce Rømø, aby se tak odlišil od dalších Pedersenů. Ole studoval matematiku a astronomii v Kodani u Erasma Bartholina. V sedmdesátých letech 17. století pobýval na ostrově Hven, kde měl za úkol přesně změřit souřadnice bývalé observatoře Tycha Brahe. Na ostrově pobýval společně s Jeanem Pickardem. Spolu napozorovali asi 140 zákrytů Jupiterova měsíce Io. Tytéž zákryty pozoroval i Giovanni Cassini na hvězdárně v Paříži. Z rozdílů naměřených časů byl spočítán rozdíl zeměpisných délek mezi hvenskou observatoří a Paříží. Oba astronomové si všimli, že se časy zákrytů měsíce zkracují, když se naše planeta Jupiteru blíží a prodlužují, když se vzdaluje. Rømer z toho usoudil, že rychlost světla je konečná. Společné pozorování udělalo na Pickarda hluboký dojem, proto Rømera pozval do Paříže, kde se mu dostalo mimořádného přijetí. V roce 1676 předložili své výsledky Academii des Sciences. Narazili ale na odpor, který byl podložen názory René Descartesa. Rømerova myšlenka se potvrdila až po jeho smrti, kdy James Bradley objevil aberaci a teprve za 170 let, kdy Armand Fizeau změřil rychlost světla.


Ole Rømer.
Zdroj: commons.wikimedia.cz. Public domain.

Od roku 1672 působil Rømer na pařížské hvězdárně jako asistent Cassiniho a současně jako dvorní učitel na dvoře Ludvíka XIV. Mezitím pozoroval a konstruoval astronomické přístroje. V roce 1679 odjel do Anglie prostudovat nově zkonstruované kyvadlové hodiny. Během cesty se setkal s Isaacem Newtonem a Edmundem Halleyem. V roce 1681 ho povolal král zpět do Dánska, kde mu nabídl místo dvorního astronoma, profesora matematiky a astronomie a ředitele hvězdárny. Ve stejném roce se Rømer oženil s dcerou Erasma Bartholina Anne Marií. Pokračoval v pozorování z univerzitní observatoře v Kulaté věži v Kodani a z domova. V roce 1700 Rømer přiměl krále, aby přistoupil na reformovaný gregoriánská kalendář. Zavedl první systém měr a vah. Jako jeden z prvních zavedl vlastní teplotní stupnici, kterou později upravil Gabriel Fahrenheit.


Ole Rømer při práci.
Zdroj: commons.wikimedia.org. Public domain.

Rømer se stal zástupcem velitele kodaňské policie a všestranně se zasloužil o rozkvět Kodaně. Aby měl pod kontrolou žebráky, bezdomovce a prostitutky, vymyslel a zavedl pouliční osvětlení. Roku 1705 se stal starostou Kodaně a o rok později předsedou státní rady Dánska.


Zdroj: commons.wikimedia.org. Public domain.

Použité zdroje

[1] LENARD, P. Velcí přírodozpytci. Přeložil F. X. Lánský. 2. české vydání. Praha: Vydavatelstvo Družstevní práce, 1943.

[2] NAJSER, P. Olaf Rømer (1644 – 1710). Dán, jenž přiřkl světlu rychlost. Astropis, 2010, č. 2, s. 12–14. ISSN 1211–0485.

[3] ZAMAROVSKÝ, P. Proč je v noci tma? Příběh paradoxu temného nebe. 2. vydání. Praha: AGA, 2011. ISBN 978–80–904582–1–5.

Autor textu: 
Mgr. Magda Králová
Související kapitoly v encyklopedii: 
Zadejte příjmení

Rezervace a nákup vstupenek

Recepce

Poradíme Vám s objednáním a nákupem vstupenek.