Vlastnost cívky je určena její indukčností L, takže obvod střídavého proudu s cívkou označíme jako jednoduchý obvod střídavého proudu s indukčností (obvod s L). Cívka o větší indukčnosti se v obvodu střídavého proudu chová tak, že proudu klade větší odpor. Je to způsobeno tím, že se v cívce vlivem vlastní indukce indukuje napětí namířené svými účinky proti napětí zdroje. V cívce periodicky vzniká a zaniká magnetické pole, nedochází tedy k zahřívání cívky, jako to pozorujeme u rezistorů. Fyzikální příčina odporu je tedy jiná než v obvodu s rezistorem. Proto charakterizujeme působení cívky na střídavý proud jinou veličinou, kterou nazýváme induktance XL.
Poněvadž napětí indukované v cívce závisí také na rychlosti, s níž se mění střídavý proud, je zřejmé, že induktance závisí rovněž na frekvenci střídavého proudu. Kolikrát větší je frekvence střídavého proudu, tolikrát větší je induktance cívky. Cívka o indukčnosti L má v obvodu střídavého proudu induktanci XL, pro kterou platí vztah
Jednotkou induktance je ohm, značka Ω.
Indukčnost cívky má vliv také na fázový posun mezi napětím a proudem v obvodu. Po připojení cívky ke zdroji napětí určitou dobu trvá, než cívkou začne procházet proud. To znamená, že v obvodu s cívkou napětí předbíhá proud. Nastává záporný fázový posun proudu a v jednoduchém obvodu s L je φ = –90°. To je patrné z časového diagramu střídavého napětí a proudu v obvodu s L.
Průběh proudu a napětí v obvodu s cívkou.
Zdroj: Techmania Science Center. Autor: Magda Králová. Under Creative Commons.
Samostatně zapojená cívka v obvodu výrazně zvětšuje zdánlivý odpor. Čím je indukčnost cívky větší, tím je také větší zdánlivý odpor. Proto hustě vinuté cívky s železným jádrem velmi silně zeslabují střídavé proudy. Takové cívky se nazývají tlumivky.
