Těleso roztočené kolem volné osy zachovává směr osy rotace. Jestliže na těleso začne působit dvojice sil, která se snaží vytočit rotační osu z její polohy, mění se i poloha rotační osy. Příkladem může být roztočený setrvačník: tíha se snaží naklonit osu rotace. Setrvačník se snaží vnějšímu působení uhnout. Prohlédněte si pracesní pohyb na animaci nebo na videích.
Vznik precese.
Zdroj: Techmania Science Center. Autor: Magda Králová. Under Creative Commons.
Tento jev se nazývá precese a projevuje se např. při letu vrtulových letadel. Vrtule představuje velký setrvačník. Reakční dvojice, kterou roztočená vrtule v zatáčce působí na letadlo, musí být vyrovnaná natočením křidélek, aby odporem vzduchu nevznikla dvojice právě opačná. Setrvačníkový kompas, jehož osa se pohybuje jen ve vodorovné rovině, je nucen konat precesní pohyb kolem zemské osy. Snaží se tomu uhnout a svírat nejmenší úhel se zemskou osou. To nastane tehdy, když bude mířit ve směru sever – jih. Celou Zemi si můžeme představit jako velký setrvačník. Zemská osa se stáčí tak, aby byla kolmo na ekliptiku. V důsledku rotace pak zemská osa opisuje kužel. Podobně jako Slunce, působí i Měsíc precesi lunární. Precese se neděje rovnoměrně, např. v jarním a podzimním bodu je nulová. Tyto periodické změny se nazývají nutace.
Precese zemské osy.
Zdroj: Techmania Science Center. Autor: Magda Králová. Under Creative Commons.
Již Hipparchos před více než dvěma tisíci lety poznal, že ekliptikální délky hvězd pomalu vzrůstají. Poznal také, že tento nárůst je způsoben pohybem jarního bodu, který se neustále posouvá proti zdánlivému ročnímu pohybu. Hipparchos spolu s Ptolemaiem určili, že roční hodnota tohoto posunutí činí asi 36". Dnešní přesná hodnota je 50,256". Je to velikost úhlu, o který se posune za rok jarní bod vstříc pohybu Slunce po ekliptice. Od dob Hipparcha se jarní bod posunul již o 29°, což je jedno celé znamení zvěrokruhu. O 360° se posune za 26 000 let. Tato perioda se označuje jako platonský rok.
Pohyb severního pólu během celého platónského roku kolem pólu ekliptiky.
Zdroj: Techmania Science Center. Autor: Magda Králová. Under Creative Commons.
