Silové působení těles je vždy vzájemné. Působí–li jedno těleso silou na druhé těleso, pak také druhé těleso působí silou na první těleso.
Síly akce a reakce.
Zdroj: Techmania Science Center. Autor: Magda Králová. Under Creative Commons.
Na vzpěrače, který drží v klidu činku, působí tíha činky. Tíhu označíme jako akci. Svaly vzpěrače vyvolávají opačnou sílu, tzv. reakci. Akce a reakce jsou stejně velké síly. Působí ve stejné přímce, mají však opačný směr. Působí vždy současně a jakmile zanikne jedna síla, mizí i druhá. Akce působí na jedno těleso, reakce na druhé. Uvedené poznatky můžeme shrnout do třetího Newtonova pohybového zákona:
Actioni contrariam semper et aequalem esse reactionem. Sive corporum duorum actiones in se mutuo semper esse aequales et in partes contrarias dirigi.
Každá akce vyvolá stejně velkou opačnou reakci.
Za akci obvykle označujeme sílu, která je příčinou vzniku reakce. Poněvadž akce a reakce působí každá na jiné těleso, ve svým účincích na tělesa se neruší.
Reaktivní síly působí např. při prudkém výtoku plynu otvorem (princip rakety), při střelbě (zpětným rázem). Příkladem může být pohybující se chobotnice nebo sépie. Stažením těla vypudí vodu zpod svého těla a živočich se pohybuje v opačném směru.
Sépie.
Zdroj: Techmania Science Center. Autor: Magda Králová. Under Creative Commons.
Použité zdroje:
[1] KUBĚNA, J. O Newtonových a Keplerových zákonech aneb, jak asi Newton na své zákony přišel. Matematika Fyzika Informatika: časopis pro výuku na základních a středních školách, duben 1998, roč. 7, č. 7-8, s. 409-416, 472-482. ISSN 1210-1761.
