Kladka je založena na principu páky. U pevné kladky je rameno břemena a rameno síly stejně dlouhé, tíha břemena a zvedající síla mají stejnou velikost i směr. Výhoda pevné kladky je pouze v tom, že usnadňuje manipulaci s břemenem – táhnout za provaz směrem dolů je snazší než zvedat břemeno přímo vzhůru. Kladky používali už staří Babyloňané při stavbě městských hradeb.
Kladka.
Zdroj: Techmania Science Center. Autor: Magda Králová. Under Creative Commons.
Na volné kladce se síla F1, kterou působíme rovná polovině tíhy břemene F2
Soustavu kladek nazýváme kladkostroj. Rozlišujeme kladkostroj obecný, Archimédův a diferenciální. Pro obecný kladkostroj platí
kde n je počet volných kladek. Do síly F musíme započítat také vliv tíhy volných kladek. Pro Archimédův kladkostroj platí
kde n je počet volných kladek.
Kladkostroj.
Zdroj: Techmania Science Center. Autor: Magda Králová. Under Creative Commons.
Diferenciální kladkostroj Westonův se skládá ze dvou souosých pevně spojených kladek s různými poloměry (R, r) a z jedné kladky volné. Kladky mají ve žlábku zuby, do nichž zasahují články řetězu. Účelem zubů je, aby se řetěz po obvodu kladek nesmýkal. Břemeno o tíze F1, které visí na dvou částech řetězu, napíná každý z nich silou F1/2. Působíme pak silou
Archimedes byl vůbec prvním vědcem zabývajícím se praktickým využitím teoretických poznatků. O svých technických vynálezech bohužel žádné pojednání nesepsal. Proto je těžké určit, čeho je vlastně tvůrcem. Zatímco kladka byla objevena už před Archimedem, kladkostroj poprvé pravděpodobně sestrojil on. Existuje řada legend, podle kterých použil Archimedes kladkostroj k obraně napadených Syrakus.
Archimedes.
Zdroj: Techmania Science Center. Autor: Pavel Trnka. Under Creative Commons.
