Index lomu vody je 1,34 a indexy lomu průzračných látek lidského oka jsou u rohovky a sklivce 1,34, u čočky 1,43 a u komorové vody 1,34. Vidíme, že lomivost čočky je jen o 1/10 větší než lomivost vody a u ostatních částí našeho oka je dokonce stejná. Proto pod vodou se paprsky přicházející do lidského oka sbíhají až daleko za sítnici. Obraz na sítnici je tedy velmi nejasný, předměty rozeznáváme jen velmi obtížně. Pouze velmi krátkozrací lidé vidí pod vodou více či méně normálně. Tuto vadu bychom mohli korigovat brýlemi se zvláštním sklem s velkým indexem lomu (takzvané těžké flintové sklo má index lomu skoro 2). S takovými brýlemi bychom viděli poměrně jasně i pod vodou.
Teď také pochopíte, proč je oční čočka ryby tak vypuklá; je kulovitá a má největší index lomu v celé živočišné říši. Jinak by rybám, odsouzeným k životu v silně lomivém průzračném prostředí, nebyly oči skoro nic platné.
Rybí oči. Zdroj: commons.wikimedia.org. Under Creative Commons.Problém s viděním pod vodou nemají tuleni. Mají obrovskou kulovitou vnitřní čočku, která jinak rozmazaný obraz doostří, a nesmírně citlivou duhovku, která reguluje přívod světla. Nejenže jsou díky tomu hezky okatí, ale navíc mohou lovit za jasného slunečného počasí i v temné hlubině oceánu.
Jak ale vidí potápěči? Uvědomme si, že jsme–li pod vodou bez potápěčského obleku, voda se bezprostředně stýká s našima očima; naproti tomu v potápěčských brýlích je oko odděleno od vody vrstvou vzduchu a skla a světlo přichází do oka ze vzduchu.
