Bumerang je známý především jako zbraň australských domorodců. Skládá se z ploché úzké dřevěné desky zahnuté pod úhlem asi 100°, která se vrhá způsobem znázorněným na obrázku.
Bumerang.
Zdroj: Techmania Science Center. Autor: Magda Králová. Under Creative Commons.
Nejstarší nálezy bumerangů jsou z jižní Austrálie přibližně 10 000 let staré, vyrobené ze dřeva i mamutích klů. Podobné nástroje byly nalezeny v Egyptě, Jižní Americe dokonce i v Evropě v Polsku. Tyto bumerangy byly téměř jeden metr dlouhé, měly tětivu a připomínaly svým tvarem banán. Po přímém hodu se nevracely, doletěly do vzdálenosti 100 až 150 metrů. Nevracející se bumerang byl dobrou zbraní pro lov v otevřeném prostoru.
Hod se provádí v téměř svislém směru. Zaoblená strana musí směřovat k hlavě. Jestliže mírně fouká, otočte se tak, aby vám foukalo do tváře. Pak se otočte o 45° doprava a hoďte před sebe pod úhlem v rozmezí 0° – 30°. Při tom se snažte udělit bumerangu co největší rotaci. Podaří–li se nakombinovat jednotlivé aspekty hodu se silou a směrem větru, poletí bumerang přibližně po kruhové dráze a vrátí se k nám. Je třeba mít bumerang správné orientace rukou. Bumerangy jsou tedy pro praváky a pro leváky. Chytání může být někdy docela problematické. Teorie praví, že by se měl chytat sklapnutím rukou. Menší rozpětí ramen bumerangu způsobí jeho rychlejší rotaci a kratší dráhu letu a opačně. Letové vlastnosti lze měnit zdrsňováním nebo naopak uhlazováním jeho povrchu, zatěžkáváním v různých místech apod.
Při letu se uplatňuje několik zajímavých fyzikálních zákonů: Bernoulliho rovnice a hydrodynamické paradoxon, stabilita rotace, gyroskopický efekt (precesní pohyb), setrvačnost, moment síly, Newtonovy pohybové zákony. Při vrhu bumerangu jsou náběhové hrany tupé a zadní hrany ostré. Profil ramen není přitom symetrický, ale má stejný tvar jako křídla letadla. Z Bernoulliho rovnice vyplývá, že při rotaci jsou obě křídla obtékána vzduchem různými rychlostmi. Vzduch proudící nad vrchní zaoblenou stranou proudí rychleji, než pod rovnou spodní stranou. Vztlaková síla vychyluje bumerang z původní roviny vrhu v našem případě doprava. U bumerangu přistupuje ještě gyroskopický efekt (precese). Protože bumerang nejen rotuje, ale pohybuje se i postupným pohybem, je rychlost horního ramene ve směru pohybu těžiště větší než dolního, a také tlaková síla působící na obě ramena není stejná. Osa rotace je tak nakláněna v příčném směru. To ale způsobí precesi a bumerang se začne natáčet. Dosáhneme–li toho, aby osa bumerangu vykonala během letu jednu precesní otáčku, vrátí se bumerang zpět k nám. Míra stability rotace je dána velikostí momentu setrvačnosti kolem určité osy, bumerang má největší moment setrvačnosti právě kolem osy rotace. Tato osa se pak nazývá volná.
Typický dřevěný vracející se bumerang.
Zdroj: commons.wikimedia.org. Autor: Adrian Barnett. Public domain.
