Od pradávna lidé vzhlíželi v úžasu k obloze, aby obdivovali krásu hvězd. Naproti tomu se báli blesků, hromobití, přelétajících komet, které považovali za předzvěst pohromy a přikládali jim nadpřirozenou moc. Např. Řekové přisuzovali Diovi hromobití a blesky, Poseidonovi mořské bouře atd. O pár let později se narodil filozof (z řeckého filein = milovat a sophiá = moudrost) Aristoteles, který řekl „Neboť jako dnes, tak v dřívějších dobách lidé začali filozofovat, protože se něčemu divili.“. To byl jeden z prvních impulsů, pro vznik nové vědy – filozofie, ze které se postupně odloučily další vědy.
Aristoteles.
Zdroj: commons.wikimedia.org. Autor: Rafael. Public domain.
Zvědavost tedy hnala lidi k tomu, že se začali ptát „proč?“ a hledali vysvětlení pro nejrůznější přírodní úkazy, které doprovázely jejich život. Proč se střídá den a noc; proč v zimě sněží a v létě prší; proč mohou ptáci létat, a proč kámen hozený k nebi padá zpátky na zem? Lidská touha létat nad mraky, potápět se do nejhlubších moří, pohybovat se rychleji než nám dovoluje chůze, stavět si přepychová obydlí, nepotopitelné lodě, vedla k vymýšlení bájí, v nichž to vše bylo dovoleno, ale i ke zkoušení, vymýšlení a zdokonalování nejrůznějších pomůcek, zařízení, strojů, přístrojů, které ulehčily práci a zpříjemnily život. Přitom se museli snažit pochopit fungování přírody, aby je mohli využít ve svůj prospěch. Tak vznikla a rozvíjela se věda, která dostala název fyzika podle řeckého slova (příroda).
Fyzika je přírodní věda, která zkoumá a popisuje přírodní jevy. Poznává zákony, kterými se řídí život na naší planetě, ve vesmíru, ale také ve světě, který nedokážeme pozorovat pouhým okem, ale „vidíme“ jej jen pomocí těch nejdokonalejších mikroskopů. Velká část fyzikálních poznatků našla své uplatnění v technice. Jen si představte – nebýt fyziky, museli bychom se dnes obejít bez aut, letadel, televize, počítačů, elektrického světla, ale také bez papíru, oblečení, knih, kamen, mikrovlnné trouby, ledničky atd. Jenže fyzika se dnes při svém bádání naopak neobejde bez složitých technických vynálezů. Fyzika je jednou z nejdůležitějších věd i v dnešní době, neboť poznávání našeho světa a jeho zákonitostí zdaleka není ukončeno.
Fyzika byla původně věda zabývající se všemi přírodními jevy. S prohlubováním poznatků o přírodě se postupně osamostatnila biologie, chemie či mineralogie a později také technické vědy – strojnictví, elektrotechnika apod., tj. vědy, které využívají fyzikálních poznatků. Podle způsobu získávání nových poznatků se fyzika převážně dělí na experimentální a teoretickou fyziku. Vznikají nové fyzikální obory, které mají základ v jiných přírodovědných oborech, je to např. biofyzika, fyzikální chemie, fyzikální matematika, geofyzika apod.
Základním pojmem fyziky je hmota. Hmota může existovat ve formě látky (tj. vše co se skládá z atomů, protonů, neutronů apod.) a fyzikálního pole (elektrické, magnetické, gravitační apod.). Nedílnou součástí fyziky je i matematika. Řadu lidí může spousta vzorců v textu odradit. Zříkají se však možnosti předpovídat průběh jevů.
