Tyto jednotky se odvozují ze základních jednotek pomocí definičních vztahů (např. jednotka rychlosti m∙s–1). 22 z nich je natolik vžitých, že mají své vlastní jméno a běžně užívaný symbol.
Jednotka |
Značka |
Jednotka tvořená základními jednotkami |
---|---|---|
Becquerel |
Bq |
s–1 |
Coulomb |
C |
A s |
stupeň Celsius |
°C |
– |
Farad |
F |
s4 A2 m–2 kg–1 |
Gray |
Gy |
m2 s–2 |
Henry |
H |
m2 kg s–2 A-2 |
Hertz |
Hz |
s–1 |
Joule |
J |
kg m2 s–2 |
Katal |
kat |
mol s–1 |
Lumen |
lm |
cd |
Lux |
lux |
cd m–2. |
Newton |
N |
kg m s–2 |
Ohm |
Ω |
m2 kg s–3 A–2 |
Pascal |
Pa |
kg m–1 s–2 |
Radián |
rad |
– |
Siemens |
S |
s3 A2 m–2 kg–1 |
Sievert |
Sv |
m2 s–2 |
Steradian |
sr |
– |
Tesla |
T |
kg A–1 s–2 |
Volt |
V |
kg m2 A–1 s–3 |
Watt |
W |
kg m2 s-3 |
Weber |
Wb |
kg m2 s–2 A–1 |
Pravý úhel je pomocí této jednotky dán jako π/2, úhel plný jako 2π. Pro převod platí následující vztahy:
1 rad = 57° 17ʹ 44,81ʺ
360° = 2 π rad
180° = π rad
Tuto definici můžeme rozšířit i na úhel prostorový. Opíšeme–li kouli o poloměru r kolem bodu O, pak prostorový úhel je dán plochou, kterou vytíná kužel. Plný prostorovým úhel je dán číslem 4π, tzn. že jeho povrch je 4πr2.
K měření úhlů se používají úhloměry, teodolity (např. v geodézii, astronomii), libely (k měření úhlových rozdílů ve směru horizontálním).