Tyto jednotky nepatří k základním v soustavě SI, ale jejich používání je všeobecně rozšířené, patří sem např.
Veličina |
Značka veličiny |
Jednotka |
---|---|---|
objem |
V |
litr [l] |
čas |
t |
hodina [h] |
čas |
t |
minuta [min] |
hmotnost |
m |
tuna [t] |
plošný obsah |
S |
hektar (ha) |
9 540 000 000 s = 9,54 ∙ 109 s
0,000 000 000 29 s = 2,9 ∙ 10–10 s
S rozvojem počítačů a kalkulaček se rozšířil zápis ve tvaru 9,54E9 s nebo 2,9E–10 s, kde písmeno E nahrazuje základ mocniny 10. Jinou možností je nahrazení velkých a malých čísel předponami jednotek. Většinu těchto názvů navrhl Holanďan van Swinden a jsou odvozeny z řeckých slov (např. teras – nebeské znamení, giga – obr, megas – veliký), italských slov (nano – trpaslík, piccolo – maličký) a švédských slov (femto – patnáct). Tedy např.
9 540 000 000 s = 9,54 Gs
0,000 000 000 29 s = 290 ps
Předpona |
Značka |
Význam |
Předpona |
Značka |
Význam |
---|---|---|---|---|---|
exa |
E |
1018 |
mili |
m |
10–3 |
peta |
P |
1015 |
mikro |
m |
10–6 |
tera |
T |
1012 |
nano |
n |
10–9 |
giga |
G |
109 |
piko |
p |
10–12 |
mega |
M |
106 |
femto |
f |
10–15 |
kilo |
k |
103 |
atto |
a |
10–18 |
1 MB = 220 B = 1048576 B
1 kB = 210 B = 1024 B
Fyzikální rozměr není jen formálním vyjádřením vztahu fyzikálních veličin k veličinám základním, ale má i velký význam ověřovací. Chceme–li zkontrolovat, zda nějaká rovnice vyjadřující vztah mezi fyzikálními veličinami je správná, jako první krok vždy zjistíme, zda fyzikální rozměr veličin na levé straně rovnice souhlasí s rozměrem veličin na pravé straně. Jindy můžeme prostou úvahou na základě fyzikálního rozměru uhádnout fyzikální závislost nebo zákonitost.