Tromby (tornáda)

Tromby jsou prudké vzdušné víry s přibližně svislou osou otáčení a průměrem jednotek až stovek metrů. Mají místní ráz. Ze silně zahřátého vzduchu se nad pevninami tvoří malé tromby, které dosahují výšek maximálně stovek metrů. Vznikají především na pouštích, v létě je lze pozorovat i v mírných zeměpisných šířkách. Projevují se jako prachové nebo písečné víry.

Velké tromby se tvoří ve vyšších vrstvách ovzduší v horkém nestabilním vzduchu jak nad souší, tak i nad vodními plochami a jsou vázány na oblaky typu Cumulonimbus, z jejichž základen se spouští dolů ve tvaru nálevky. Zúženou částí nálevky v podobě sloního chobotu nebo hadice se táhnou většinou až k zemskému povrchu. Po dosažení povrchu je vzduch při zemi nasáván směrem nahoru a je nucen k rotaci (na severní polokouli proti směru otáčení hodinových ručiček). Tromby trvají většinou od několika sekund po několik desítek minut. Na zemském povrchu zanechávají stopu ve tvaru úzkého, dobře ohraničeného pásu o šířce zpravidla desítek až stovek metrů. Celková dráha postupující tromby je většinou několik desítek metrů až několik kilometrů. Při dotyku se zemským povrchem ničí tromby vše, co jim stojí v cestě. Velká rychlost vířícího vzduchu a horizontální tlakový gradient až 10 hPa na 100 m má za následek nízký tlak uvnitř víru (až o několik desítek hPa nižší než okolí).

Tornádo.
Zdroj: commons.wikimedia.org. Autor: Daphne Zaras. Public domain.

Tromby se na území střední Evropy vyskytují jen výjimečně a v omezeném rozsahu. Častý výskyt je naopak v USA, kde se označují jako tornáda (ze španělského tornar – otočka nebo z latinského tornare – točit se). Každoročně jich v tzv. tornádové oblasti (nížiny mezi Apalačským pohořím a Skalnatými horami) vznikne až několik set. Účinky tornád jsou popsány pomocí Fujitovy stupnice intenzity.

Vznik tornád není zatím úplně vysvětlen. Pro jeho vznik je nutná mohutná konvektivní bouře, jejíž jádro rotuje. Taková bouře se pak nazývá supercela. 15 až 20 % supercel je provázeno tornádem. Tato rotace vzniká od středních hladin (v našich zeměpisných šířkách asi 3 až 7 km nad zemským povrchem). Aby vzniklo tornádo, musí rotace uvnitř bouře krátkodobě zesílit. Poté se vysune oblačná zeď (wall cloud) nebo spíš sloup. Je to jakýsi nízký válec oblačnosti značně proměnlivého vzhledu. "Vysouvá" se ze spodní základny bouře směrem k zemi a rotuje s dobou rotace do několika desítek sekund. Právě z něj se může (ale nemusí) spustit k zemi tornádo.

Vzhledem k tomu, že neznáme spouštěcí mechanizmus tornáda, je jeho předpověď obtížná, ne–li nemožná. Známe typické prostředí, v němž supercely vznikají. Horší ale je, že se v supercelu může transformovat třeba jenom jedna z více bouří existujících v dané oblasti zároveň; proč se v supercelu vyvine právě tato bouře a ne jiná, to se zatím přesně neví. Výstražná služba v USA vznik supercel monitoruje. Každá z nich je považována za potenciální tornádickou a obyvatelstvo je na jejich vznik upozorněno rozhlasem a televizí. Pokud se tornádo skutečně objeví, jsou varovány oblasti, kam směřuje. Výstrahu je však možné vydat pouze 10 až 15 minut předem, než tornádo dorazí. Základním monitorovacím prostředkem jsou dopplerovské radary a pozemní pozorování, testují se možnosti akustické detekce tornád.

Zatímco před dvaceti a více lety se o tornádech mluvilo jen v souvislosti s USA, dnes se situace změnila a nikdo nepochybuje o tom, že se s nimi můžeme setkat i u nás. V Česku se průměrně vyskytnou dvě až tři tornáda, většinou slabší intenzity (tj. stupeň 0 až 1), jen výjimečně udeří tornádo silnější. Poprvé bylo tornádo na našem území zaznamenáno v roce 1994 u Lanžhotu na jižní Moravě. První zpráva o tornádu se dochovala už v Kosmově kronice, kde se píše o nebývale silné vichřici, která se 30. července 1119 přehnala i středem knížecího paláce na Vyšehradě, takže z něj zůstala stát jen přední a zadní stěna.

Dosud nejsilnější tornádo udeřilo v Bangladéši 26. dubna 1989. Počet obětí se vyšplhal na 1300, cesta tornáda byla přes 80 kilometrů dlouhá, okolo 80 000 lidí přišlo o střechu nad hlavou a 12 000 lidí bylo zraněno. I druhá příčka pomyslného žebříčku patří Bangladéši. V roce 1969 zde East Pakistan Tornado zabilo 923 lidí. Třetí příčka patří Three-State Tornado, které prošlo tři americké státy v roce 1925 a usmrtilo 695 obyvatel. Tornáda se nevyhýbají poslední dobou ani České republice. To nejničivější udeřilo v Litovli 9. června 2004, mělo intenzitu F3 a v městě samotném napáchalo poměrně veliké škody.