Vítr je základní meteorologický prvek popisující pohyb vzduchu. V meteorologii se sleduje jak velikost rychlosti, tak i směr větru (vodorovný – vzestupný – anabatický vítr; svislý – sestupný – katabatický). K určení míst s nižším nebo vyšším tlakem podle směru větru slouží Buys–Ballotovo pravidlo: vítr vane ve volné atmosféře přibližně podél izobar tak, že na severní polokouli máme po pravé ruce vyšší tlak a po levé ruce nižší tlak, jestliže se postavíme čelem po směru proudění.

Směr větru udává, ze které světové strany vítr vane. Udává se obvykle v úhlových stupních geografického azimutu příslušného směru větru (90° – východní vítr, 180° – jižní vítr apod.), popř. ve stupnici pomocí mezinárodních zkratek:

Mezinárodní
zkratka

Název směru větru

Česká

zkratka

Stupně

NNE

severoseverovýchodní

SSV

20

NE

severovýchodní

SV

40

ENE

východoseverovýchodní

VSV

70

E

východní

V

90

ESE

východojihovýchodní

VJV

110

SE

jihovýchodní

JV

140

SSE

jihojihovýchodní

JJV

160

S

jižní

J

180

SSW

jihojihozápadní

JJZ

200

SW

jihozápadní

JZ

220

WSW

západojihozápadní

ZJZ

250

W

západní

Z

270

WNW

západoseverozápadní

ZSZ

290

NW

severozápadní

SZ

310

NNW

severoseverozápadní

SSZ

340

N

severní

S

360

Směr větru se určuje pomocí větrných směrovek, které jsou většinou otočné kolem svislé osy a měří pouze vodorovnou složku vektoru rychlosti větru. Bývají umístěny ve výšce 10 m nad zemským povrchem (určují směr přízemního větru). Na letištích nebo dálnicích se směr větru určuje přibližně pomocí větrných rukávů.


Anemometr.
Zdroj: commons.wikimedia.org. Public domain.

Rychlost větru závisí na velikosti rozdílu tlaků v obou místech. Měří se pomocí anemometrů nebo anemografu. Odhadem je možné rychlost větru stanovit vizuálně a výsledky srovnat s Beaufortovou stupnicí síly větru. Původní stupnici sestrojil v letech 1805 – 1808 anglický admirál Francis Beaufort, který vycházel z účinků různé síly větru na počet plachet fregaty. Stupnice měla 14 stupňů, z nichž 0 znamenal bezvětří a tedy nemožnost plavby, a 13 bouři, při níž nemohla být rozvinuta ani jedna plachta. Německý kapitán stupnici v roce 1927 doplnil charakteristikou vzhledu mořské hladiny. V současnosti se používá třináctidílná stupnice popisující účinky přízemního větru na pevnině.

Beaufortovo
číslo

Rychlost
větru ve výšce 10 m (m/s)

Výška vln

(m)

Označení

Popis

0

0,0 – 0,4

 

klid

kouř stoupá kolmo vzhůru

1

0,5 – 1,5

 

lehký větřík

směr větru vychyluje kouř

2

2,0 – 3,0

0,15 – 0,30

lehký vítr

je cítit ve tváři, listí stromů šelestí

3

3,5 – 5,0

0,60 – 1,0

mírný vítr

vítr napíná praporky, čeří hladinu vody

4

5,5 – 8,0

1,0 – 1,50

střední vítr

zvedá prach a útržky papíru, pohybuje slabšími větvemi stromů

5

8,1 – 10,9

1,8 – 2,5

čerstvý vítr

keře se hýbou

6

11,4 – 13,9

3,0 – 4,0

silný vítr

pohybuje tlustými větvemi, dráty sviští, obrací deštník

7

14,1 – 16,9

4,0 – 6,0

téměř bouře

pohybuje celými stromy, nesnadná chůze

8

17,4 – 20,4

5,5 – 7,5

bouře

ulamuje větve, znemožňuje chůzi

9

20,5 – 23,9

7,0 – 9,75

silná bouře

menší škody na stavbách, strhává střešní krytinu

10

24,4 – 28,0

9,0 – 12,5

vichřice

vyvrací stromy, škody na obydlích

11

28,4 – 32,5

11,3 – 16,0

prudká vichřice

rozsáhlé škody

12

32,6 – 35,9

 

hurikán

odnáší střechy, demoluje těžké předměty

Autor textu

Autor textu: 

Rezervace a nákup vstupenek

Recepce

Poradíme Vám s objednáním a nákupem vstupenek.