Místní cirkulace probíhá nad relativně malou oblastí zemského povrchu. Je vyvolána jeho členitostí, nejstejnorodostí apod. Mezi nejdůležitější typy patří pobřežní vánky, horské a údolní větry, lesní vítr.
Pobřežní vánky
Pobřežní vánky (brízy) se vyskytují za jasného počasí na pobřeží moří a oceánů nebo i jiných velkých vodních ploch. V časných ranních hodinách jsou izobarické plochy nad mořským pobřežím rovnoběžné jak navzájem, tak i s vodní hladinou. Jednotlivé vrstvy vzduchu jsou v tepelné a tedy i tlakové rovnováze, proto nedojde k proudění.
Jednotlivé vrstvy vzduchu v ranních hodinách.
Zdroj: Techmania Science Center. Autor: Magda Králová. Under Creative Commons.
Během teplých letních dnů, kdy nevanou silné větry, dochází k rychlému zahřívání pevniny. Od ní se silně zahřívá přiléhající vrstva vzduchu, rozpíná se a stoupá vzhůru. Na jeho místo proudí vzduch od moře, vzniká mořský vánek. Přináší citelné ochlazení do vzdálenosti několika desítek kilometrů od pobřeží; ve výšce dojde k proudění opačného směru. Nad pevninou se vytvoří přechodně oblast nižšího tlaku vzduchu s výstupnými proudy a tvořící se kupovitou oblačností. Nad mořem, kde je tlak vzduchu vyšší, je oblast jasného počasí se setupnými vzdušnými proudy.
Jednotlivé vrstvy vzduchu v teplém dni.
Zdroj: Techmania Science Center. Autor: Magda Králová. Under Creative Commons.
V noci ztrácí pevnina teplo tepelným vyzařováním daleko rychleji než moře. Vzduch nad zemí se tedy ochlazuje daleko více, než vrstva vzduchu nad mořem. Vzduch při zemském povrchu proudí z pevniny na moře, vzniká pobřežní vánek a ve výšce proud z moře na pevninu. Protože rozdíl mezi teplotou vzduchu nad pevninou a nad mořem je větší ve dne než v noci, je rychlost mořského vánku větší než pobřežního. Také vertikální rozsah mořského vánku několikrát převyšuje rozsah pobřežního vánku a je podstatně výraznější v tropických oblastech než v mírných zeměpisných šířkách.
Jednotlivé vrstvy vzduchu v noci.
Zdroj: Techmania Science Center. Autor: Magda Králová. Under Creative Commons.
Rychlost pobřežních vánků se pohybuje od 1 do 3 km/h. Ve výšce dochází k opačnému proudění a vzniku uzavřené místní cirkulaci vzduchu.
Údolní větry
Údolní větry vanou v denních hodinách podél horských svahů nebo úkolími z nížin směrem k horám. Svahy hor jsou totiž silně zahřívány, od nich se intezivně zahřívá i přiléhající vrstva vzduchu, rozpíná se a vznikají výstupné proudy teplého vzduchu podél horských úbočí. Často lze pozorovat vznik kupovité oblačnosti. Horské větry vanou v nočních hodinách a mají opačný směr než údolní větry. V noci se totiž vzduch při svahu velmi rychle ochlazuje a vznikají sestupné proudy studeného vzduchu podél horských úbočí.
Vznik údolních větrů.
Zdroj: Techmania Science Center. Autor: Magda Králová. Under Creative Commons.
