Při stavových změnách plynu nebo páry o látkovém množství 1 mol (předpokládáme, že se množství plynu nemění) se mohou měnit všechny tři stavové veličiny, tj. p, V, T a teplo Q se přivádí nebo odvádí. Nejjednodušší jsou takové změny, kdy se mění pouze dvě ze stavových veličin a třetí zůstává konstantní nebo se plynu teplo ani nepřivádí ani neodvádí. Tím získáme tyto nejdůležitější změny stavu: izochorickou – konstantní je objem, izobarickou – konstantní je tlak, izotermickou – konstantní je teplota, adiabatickou – plynu se nedodává ani neodebírá teplo.
V praxi se skutečné procesy od těchto ideálních stavů liší. Vždy se nahrazují těmi změnami, se kterými se nejlépe shodují.
Celou situaci si můžeme ještě ztížit tím, že dovolíme, aby plyn měnil své látkové množství (tj. že se mění počet částic plynu). Vše názorně vysvětlíme na následujících praktických příkladech: Při pumpování vzduchu do pneumatiky kola měníme látkové množství vzduchu v pneumatice a zvyšujeme tlak. Předpokládáme, že objem pneumatiky se mění jen velmi málo a teplota zůstává konstantní. Poskakující poklička u hrnce s vařící vodou je nadzvedávána nasycenou párou. Při varu přibývá nad vodou pára (mění se látkové množství) a ubývá voda (zvětšuje se objem plynu), tlak páry pod pokličkou je určen tlakem okolního vzduchu a tlakem působícím na pokličku a je tudíž stejný. Horkovzdušný balón, který se vznáší díky zahřátí vzduchu (mění se teplota), tím se zmenší počet molekul vzduchu a tím i látkové množství plynu vzduchu v balóně, protože molekuly plynu vyletují do jeho okolí. Přitom objem balonu se nemění.
Zdroj: Techmania Science Center. Autor: Magda Králová. Under Creative Commons.
