Teorie
Obecně platí, že v industrializovaných zemích se více potravin promarní v maloobchodu a u spotřebitele. V rozvojových zemích, kde je ve špatném stavu infrastruktura pro skladování a rozvoz potravin, se potraviny často zkazí dřív, než ke spotřebiteli dorazí. Velkou vinu na nadměrném plýtvání mají i sami spotřebitelé. Nakupují příliš mnoho, nevhodně potraviny skladují, označení „spotřebujte do“ berou doslova (i když původním smyslem těchto označení bylo informovat spotřebitele o čerstvosti zboží), nedojídají zbytky. Plýtvat potravinami znamená plýtvat i penězi, pohonnými hmotami, vodou, půdou a prací vynaloženou na výrobu potravin. Dalším negativním aspektem je skutečnost, že vyhozené potraviny hnijí a produkují metan, což je významný skleníkový plyn. Jeho produkce je dokonce na třetím místě za produkcí skleníkových plynů Čínou a USA.
Na této situaci je velké množství příležitostí ke zlepšení. Humanitární organizace poskytují drobným zemědělcům v rozvojových zemích skladovací nádoby a mnohovrstevné pytle na obilí, pomůcky k sušení a uchování zeleniny a ovoce a jednoduchá zařízení pro chlazení a balení zemědělských plodin. Učí zemědělce, jak připravit nebo zabalit sklizeň, aby vydržela delší skladování.
Desatero rad od EU.
Zdroj: Techmania Science Center. Under Creative Commons.
Řada vyspělých států považuje omezení plýtvání potravinami za národní prioritu. Neziskové organizace a občanská sdružení (Potravinové banky) shromažďují od zemědělců, z balíren a ze supermarketů vyřazené potraviny a vaří z nich obědy nebo je přerozdělují chudým lidem. U nás funguje např. organizace < http://zachranjidlo.cz >Zachraň jídlo.
Pořad Stream.cz o plýtvání potravinami.
Pořad Stream.cz o plýtvání potravinami.
