Teorie
Těžba se provádí v povrchovém nebo hlubinném dole. V povrchovém dole se odkrývají jednotlivé vrstvy zeminy z povrchu. Protože povrchové doly tvoří rozlehlé plochy, tak mají výrazně negativní vliv na krajinný ráz. Takto se těží například v severních Čechách hnědé uhlí. Po skončení těžby je nutná rekultivace celé krajiny.
V lomu ČSA v severních Čechách se k odstranění skrývky (horní vrstvy horniny) používá unikátní zařízení – korečkové rypadlo RK5000, jediné na světě. Není to žádný drobeček, má výšku čtrnáctipatrového domu, délku 158 metrů a váží jako 34 Boeingů 747 dohromady. Pohybuje se sice velmi pomalu, zato má obrovskou sílu a výkon. Vnitřek rypadla skrývá strojovny, vlastní vodní nádrž i kancelář.
Rypadlo RK5000.
V hlubinném dole probíhá těžba v podzemním systému svislých šachet a vodorovných štol. Tímto způsobem se v České republice těží například černé uhlí na Karvinsku nebo rudy v okolí Příbrami. Každý hlubinný důl lze poznat podle těžební věže, která slouží k vytahování a spouštění dopravních nádob zavěšených na těžním laně. Takto se do dolu a z dolu dopravují těžené nerosty, materiály nebo horníci. Tato nepřehlédnutelná část hlubinných dolů se stala jedním ze symbolů hornictví na řadě míst v ČR.
Existuje i kombinovaný způsob těžby, kdy se těží na povrchu, ale vytěžená hornina se odváží vodorovnou štolou pod povrch. Takto se například těžil vápenec v Českém krasu.
