Teorie
Jednou z možností zkoumání složení Země jsou geologické vrty. Zatím nejhlubší je Kolský vrt s hloubkou 12 261 metrů. Vytvořili ho mezi lety 1970 – 1992 ruští badatelé. Jejich cílem bylo prozkoumat Mohorovičičovu diskontinuitu. Další hluboký vrt je nedaleko českých hranic, u německé obce Windischeschenbach. Zde se vědci prokopali do hloubky 9101 metrů. Zastavila je teplota 300 °C.
Kolská vrtná věž v roce 2007. Zdroj: commons.wikimedia.org. Autor: Andre Belezeroff. Under Creative Commons.
Z geologických vrtů se získá válcovité těleso nazvané vrtné jádro, které je tvořené vzorkem horniny. Průměr jádra se zmenšuje s narůstající hloubkou vrtu. V současnosti je preferován systém vrtání "Wire-line", při kterém k získání jádra není třeba celou soustavu ocelových tyčí vytahovat, vytáhne se jen jádrovnice s jádrem. Geologické vrtné jádro by pro dostatečnou interpretaci mělo být celistvé, neporušené, uložené do dřevěných nebo plastových bedýnek s podélnými složkami o celkové délce 3 m.
Jádrové vrtání se používá často v průzkumu ložisek nerostných surovin, kde vrtání může být několik set metrů hluboké. Vzorky jádra jsou zkoumané geology pro určení minerálního složení. To dává průzkumné společnosti potřebné informace pro zahájení či opuštění záměru k důlní činnosti v konkrétní oblasti.
Vrtané jádro.
Zdroj: commons.wikimedia.org. Under Creative Commons
Jádrové vrty se nepoužívají jen k průzkumu geologického podloží. Slouží i k výzkumu struktury nebo tání grónského ledovce. Grónský ledovec má v centrální oblasti mocnost kolem 3 km, a tak řada vrtů, která byla provedena, poskytuje kilometry ledových vrtných jader. Průzkumem jednotlivých vrstviček se mohou vědci dozvědět jak rok po roku vznikaly. Na základě tohoto průzkumu se dá zrekonstruovat vývoj klimatu v posledních tisíciletích.
Uchovávání vzorků ledovcových vrtných jader.
Zdroj: web.archive.org/web/20061107175316/ http://www.mnsnbc.msn.com/id/11652109/.
