Lidský mozek je řídící centrum našeho těla, má objem přibližně 1 400 ml a hmotnost 1 300 – 1 400 g. To znamená, že mozek tvoří přibližně 2 % hmotnosti těla, ale pro svoji činnost spotřebuje pětinu energie, kterou člověk přijme.
Lidský mozek.
Zdroj: commons.wikimedia.org. Under Creative Commons.
Teorie
I tak je „příkon“ lidského mozku jen asi 12 wattů. S ohledem na svůj výkon je lidský mozek úsporný spotřebič. Superpočítače mají běžně příkon kolem tisíce wattů a přesto se lidskému mozku vyrovnají jen při řešení některých úloh. Ani při usilovném přemýšlení nedochází k vysokému nárůstu spotřeby energie, není tedy bohužel možné, aby se člověk „dopřemýšlel“ k tomu, že shodí pár kilo.
Mozek je ale velmi náročný na přísun živin, k jejichž zpracování potřebuje kyslík, proto už po 4 - 5 minutách bez kyslíku začnou mozkové buňky odumírat. V mozku se v každé chvíli nachází 15 – 20 % krve, kterou má člověk v oběhu. Po jídle dochází k přesunu krve do oblasti gastrointestinálního traktu a k prokrvení orgánů pro vstřebávání a zpracování potravy. Záleží samozřejmě i na typu stravy, na tom kolik energie je potřeba k jejímu zpracování a kolik použitelné rychlé energie jsme z ní schopni využít.
Mozek dokáže získávat energii pouze z glukózy, proto jsou ve výživě důležité cukry. Po delší době bez přísunu kyslíku a glukózy dochází ke ztrátě vědomí. A je to skutečně překotný proces „o přežití“, protože zásoby glukózy, resp. cukru jsou v mozku cca na 2 minuty.
Když jsou vybraná centra mozku uvedena do činnosti, rozšíří se v nich krevní řečiště, zvýší se přítok krve a tím také přísun glukózy. Za určitých podmínek lze však využít i kyselinu mléčnou. Ta by se mohla uplatňovat zvláště v průběhu intenzivního cvičení, kdy většinu glukózy spotřebují svaly.
Většina lidí v době stresu pociťuje úpornou chuť na sladké. To může být dáno i tím, že každý stres znamená zvýšené nároky na spotřebu paliva pro mozek. Ten se tak se stresem snaží pomocí rychlého cukru vyrovnat. Dalo by se tedy říci, že nejvhodnější by bylo se v takové situaci napít sladkého nápoje. Ve skutečnosti nám ale daleko větší uspokojení v porovnání například se 3 dcl džusu nebo kolového nápoje (s obsahem cca 600 kJ energie), přinese sladká čokoláda, která se kromě přívalu energie může „pochlubit“ ještě zvýrazněnou chutí díky zvýšenému obsahu tuků. To vede k vyplavení hormonů spokojenosti neboli endorfinů a tím i k rychlejšímu utlumení stresové reakce. Bohužel jedna tabulka čokolády obsahuje cca 2 200 kJ energie, tedy skoro čtyřnásobně více než sladký nápoj. Pokud bychom čokoládou řešili stresová období po delší dobu, akumulovali bychom energii do formy tukových zásob.
Fyzicky zdatný jedinec dokáže velmi dobře rozdělovat glukózu mezi mozek a svaly. To znamená, že pro svaly dokáže efektivněji využít i jiné palivo, především tuky! Naopak při nízké zdatnosti odebíráme často životně důležitou glukózu mozku a trvá nám poměrně dlouho, než jsme po hodinové aktivitě schopni nejen chodit, ale i myslet. I to je důvodem, proč se např. u špičkových šachistů klade velký důraz na fyzickou kondici.
Mozkovou činnost pozitivně ovlivňují i vitamíny B, C, D, E a omega-3 mastné kyseliny. Naopak negativní vliv na myšlení má vyšší obsah trans tuků v krvi.
I když mozek potřebuje ke své činnosti cukr, jeho nadměrná konzumace ovlivňuje mozek obdobně jako příjem drog a mnozí lidé se stávají závislými na opakovaných dávkách. Vyšší hladina glukózy totiž vede k aktivaci stejných oblastí mozku, jaké jsou aktivovány např. po dávce vodky anebo heroinu. Mozek je vysoce citlivý na pokles svého hlavního zdroje energie – glukózy. Ke snížení hladiny glukózy v krvi však paradoxně nejběžněji dochází po přejídání se cukry. Následkem vysokého příjmu cukrů je totiž prudké zvýšení hladiny glukózy v krvi, po kterém následuje její prudké snížení (střídání hyperglykémie s hypoglykémií). Uvedené kolísání hladiny krevní glukózy vede k poklesu výkonnosti, náladovosti, únavě, nesoustředěnosti a ospalosti.
